O zvýšení dluhu se postará zejména finanční očista bank, jejichž špatné úvěry před privatizací uklidila vláda do Konsolidační banky. Obavy z rostoucího zadlužení má i člen bankovní rady ČNB Pavel Štěpánek.
"Úhrada těchto závazků může veřejný dluh prohloubit z nynějších 17 procent hrubého domácího produktu k 35 procentům." Před zhoršujícím se stavem českých veřejných financí varovala již několikrát Evropská unie i Světová banka. Problémem není výše veřejného dluhu, ale její rychlý nárůst, uvedla Světová banka ve své poslední analýze z března tohoto roku.
Česko je na tom se zadlužením oproti vyspělým zemím EU výrazně lépe, dobře vyznívá i srovnání s Maďarskem či Polskem. Nepříznivý je však trend: dluh roste rychlým tempem. I přes rychlý růst veřejného dluhu v posledních letech Česká republika zatím bez vážnějších problémů plní podmínky Evropské unie.
Do rozporu se závazkem z Maastrichtu, podle nějž nesmí být veřejných dluh vyšší než 60 procent výkonu ekonomiky, se nesmí dostat žádná země, která má ambici používat euro. Pokud některý stát limit překračuje, musí alespoň ukazovat snahu nedobrou situaci napravit - tedy snižovat dluh veřejných financí.
To je dnes případ například Belgie či Itálie, jejichž veřejný dluh je větší než roční výkon ekonomiky. Obě jmenované země však pracují na snižování svých závazků. Většina ostatních států unie je jen těsně pod požadovanou úrovní. V Maďarsku a Polsku, které rovněž usilují o vstup, by měl letos veřejný dluh podle údajů investiční banky Goldman Sachs klesnout na 50 a 37 procent výkonu ekonomiky. I jejich dluhy se však v poslední době ztenčují.
Česká republika je tak jednou z mála zemí, kde veřejný dluh naopak rok od roku výrazně roste. Skutečností, že dluh na úrovni pětiny výkonu ekonomiky je ve srovnání s ostatními státy relativně malý, by se tedy země podle ekonomů rozhodně neměla nechat ukolébat. Jiné maastrichtské kritérium, podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky, navíc již nyní Česko trojnásobně překračuje. Limit je tři procenta.
Letos by se měl veřejný dluh České republiky vyšplhat na téměř 400 miliard korun, tedy pětinu hrubého domácího produktu země. Situace je však ve skutečnosti ještě výrazně horší.
"Dvacet procent není to pravé číslo. Jsou tu rizika, která ho zhorší," uvedl Janota. Pokud se stát rozhodne splatit 226 miliard dluhů Konsolidační banky vydáním dluhopisů, veřejný dluh o tuto sumu vzroste.
Vláda si však může snížit či úplně vynulovat uvedené náklady, pokud použije na úhradu dluhů příjmů z privatizace či případný výnos z prodeje špatných úvěrů a dalších aktiv. Zbývající příjmy z privatizace jsou odhadovány na zhruba 300 miliard korun.
