Vaše vydavatelství Monitor výrazně ovlivnilo počátkem devadesátých let českou hudební scénu. Kdy jste se rozhodl, že se pustíte do hudebního byznysu?
To přišlo nějak samo. V té době jsem už byl v hudebním byznysu tak jako tak skoro deset let. Listopad 1989 jen změnil formu. Hodně jsem se naučil od Ládi Vostárka (český hudební manažer a legendární textař, pozn. red.) během nesčetných návštěv kanceláří i studií Supraphonu při práci s OK Bandem. Když si potom můj bývalý spoluhráč půjčil milion od jednoho slovenského salonního zpěváka a hodlal ho vrhnout do nahrávek polopodzemních rockových kapel, ochotně jsem se k němu přidal. Navrhnul jsem mu název Monitor a po pár týdnech jsme k němu připojili dnes už legendární zakroucenou lasturu (do loga, pozn. red.). V roce 1990 pod touto značkou vznikly první nahrávky s Kabátem, Třemi sestrami nebo Danem Landou, jedněmi z pilířů Monitoru. I teď po víc než třiceti letech.
Iveta Bartošová si občas hrozně vymýšlela. S běžícím časem se to u ní stále zhoršovalo, až ztratila schopnost rozeznat realitu od jakýchsi projekcí „své“ reality.
