Za pohlavní zneužití a následnou vraždu jedenáctiletého chlapce si Jaroslav...

Za pohlavní zneužití a následnou vraždu jedenáctiletého chlapce si Jaroslav Papež (uprostřed) u pražského Městského obvodního soudu vyslechl trest smrti. (23. února 1967) | foto: ČTK

Pedofilní promítač ubodal dítě nůžkami, vražda v kině Metro otřásla veřejností

  • 41
Brutální vražda jedenáctiletého chlapce v promítací kabině pražského kina Metro v roce 1966 šokovala veřejnost. Hocha tam zneužil, ubodal a uškrtil pedofil Jaroslav Papež, který měl za dřívější zneužívání dětí brzy nastoupit do vězení. Jde o nejhorší moment v historii Paláce Metro, který přes 150 let stojí na Národní třídě. Případ doposud zmiňuje většina materiálů o historii českého zločinu.

Čilý ruch každodenně panuje v Paláci Metro, který se nachází v blízkosti křižovatky ulic Spálená, Na Perštýně a Národní. Lidé sem v současnosti chodí pracovat do kanceláří, ale také nakupovat do řady obchodů, zavítají na představení některého ze dvou divadel, navštíví aukci, zacvičí si ve fitness centru nebo se pobaví na koncertu a diskotéce v klubu Vagon.

Málokdo má dnes přitom ponětí, jak tragická událost je už 58 let spojena s tímto místem. Dotazovaní lidé o ní většinou nemají tušení. „Omlouvám se, nevím. Asi se budete muset zeptat někoho jiného,“ říká žena, která v budově pracuje.

„Nevím,“ krčí rameny další z dotazovaných zaměstnanců. „Ani nejsem z Prahy,“ dodává.

„Je to asi sto let starý dům,“ řekl trochu konkrétněji pracovník v jednom z obchodů. „Tak to je celkem známá věc, že tady bylo kino třeba,“ dodal muž a ukázal směrem k prostoru, kde kino bývalo. O děsivé vraždě z roku 1966 však nevěděl.

Čin čtyřiadvacetiletého sexuálního vraha Jaroslava Papeže, který zde v zákulisí tehdejšího kina zavraždil malého Josefa Neumanna, přitom tehdy vzbudil značné emoce a dodnes patří k nejzávažnějším případům české kriminalistiky.

Lákadlem byla detektivka

Hrůzný čin se udál v neděli 5. června 1966, kdy byl na programu kina Metro film o komisaři Maigretovi. Promítač Papež se před prací zastavil v bufetu, kde vypil několik piv, přestože měl nařízenou protialkoholní léčbu. V opilosti totiž spáchal i své předchozí zločiny, kdy malé chlapce osahával nebo jim ubližoval.

Za pohlavní zneužití a následnou vraždu jedenáctiletého chlapce si Jaroslav Papež (uprostřed) u pražského Městského obvodního soudu vyslechl trest smrti. (23. února 1967)

Během odpoledne si všiml jedenáctiletého hocha, který se pohyboval v pasáži, a pozval jej do kabiny, odkud by mohl jinak dětem nepřístupnou detektivku sledovat.

Tam Papež chlapce vyzval, aby se svlékl, nůžkami na film mu stříhal vlasy, později ho začal osahávat a uspokojovat se. Hoch začal naříkat, chtěl odejít a hrozil, že vše poví své matce. V tom mu mladík chtěl zabránit a začal dítě bodat nůžkami.

Celkem mu zasadil 36 ran a škrtil ho provázkem. Tělo poté vhodil do šachty, kde ho zakryl různými věcmi.

To už chlapcova matka syna hledala, dokonce pátrala i v pasáži kina, ale bezvýsledně.

Vrah dostal trest smrti

Několik dalších dní Papež stále pracoval a promítal. Poté spolupracovníkům z kina oznámil, že nastoupí do vězení. To však neudělal, místo toho se schovával pod hromadou prken v kůlně na dvoře domu své matky.

Jeho kolegové brzy začali v promítací kabině cítit silný zápach. Záhy se našlo tělo chlapce, kterého již několik dní pohřešovali. Vzhledem k omezenému okruhu lidí, kteří měli do kabiny přístup, byl Papež pochopitelně z činu silně podezřelý.

Kriminalisté ho dopadli pět dní po vraždě. Papež se přiznal a byl odsouzen k trestu smrti oběšením, zemřel v červnu 1967.

Říkali mu pražský Maigret. Před 40 lety zemřela legenda české kriminalistiky

Palác Metro vyrostl nedaleko Národního divadla v roce 1870, tehdy se ulice Národní čerstvě jmenovala Ferdinandova třída. Nahradil původní zástavbu jako obchodní a nájemní dům. Během své existence prošel několika úpravami, zásadní byla rekonstrukce ve 20. letech minulého století, kdy architekti budovu výrazně rozšířili, probourali podloubí a propojili s ulicí Na Perštýně.

Tehdejší majitelé, manželé Otylie a Václav Kleinhamplovi, kteří nemovitost v roce 1919 koupili, se zde rozhodli vybudovat obchodní dům. V něm provozovali vinárnu, kavárnu, lahůdky, kino i oblíbený Automat Metro, který fungoval až do roku 1989. Část budovy byla pronajatá k různým obchodním účelům.

Stavět levně a rychle se nevyplatilo, při pádu obchodního domu zemřelo 46 lidí

Během 40. a 50. let se budova dostala do státní správy. V 60. letech začal nemovitost spravovat státní podnik Restaurace a Jídelny.

Rodině původních majitelů se objekt navrátil restitucí v roce 1991. Nyní tak budovu vlastní potomci manželů Kleinhamplových, kteří obchodní dům původně vybudovali.

Prostor kina prošel několika proměnami. Po jeho zrušení tu byla například zkušebna nebo sklad, později se zde usídlilo divadlo.