„Nulová spotřební daň na tichá vína je standard ve všech vinařských zemích. Z těch sousedních je zavedena pouze v Polsku ve výši 10,20 koruny na litr,“ poukazuje prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.
Zdanění tichého vína, které Národní ekonomická rada vlády doporučila na úroveň šumivého, tedy 23,40 koruny za litr, by se logicky promítlo do ceny tohoto moku. A vinaři se obávají, že by zákazník v takovém případě upřednostnil levný dovoz.
„Už takhle mám za sebou dvě zdražování kvůli rostoucí inflaci. Pokud znovu zvednu cenu, spousta zákazníků půjde do supermarketů kupovat vína ze zahraničí, kde mají nízké náklady, protože jim v teplém podnebí na stejné ploše vyroste několikanásobek toho, co nám na Moravě,“ oznamuje Lubomír Maťák za stejnojmenného vinařství ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku.
Vinaři dumají, jak zastavit volný pád. Vzniká národní vinařská koncepce |
Svaz vinařů vypočetl, že by novou daní cena nejběžnějšího tichého vína za stovku vzrostla kvůli marži řetězců a zvýšené DPH na 135 korun. U přívlastkových by částka vyskočila ze 150 korun na 195. Má přitom vysledováno, že zákazník je v kategorii vín do pěti eur (zhruba 120 Kč) schopen akceptovat rozdíl dvaceti korun, aby si připlatil za tuzemské.
„Ve většině zemí EU je spotřební daň na tiché víno nulová, takže by to znamenalo další zvýhodnění zahraniční konkurence,“ zlobí se ředitel Vinařství Lahofer na Znojemsku Petr Chaloupecký.
Za totálně likvidační označuje myšlenku na zavedení daně Petr Procházka z Vinařství Procházka Valtice. „Nemůžu skončit s podnikáním, když máme nabrané úvěry, abychom mohli fungovat. Jedině prodat firmu a zaplatit je. Nebo začnou lidé fungovat tak, že nebudou prodávat na doklad, ale snažit se to obcházet, což znamená další průšvih. Vznikne šedá ekonomika a černý trh, aby se nemusela platit spotřební daň,“ varuje.
Dopad může pocítit i turistika
Toho se ostatně obává i prezident Svazu vinařů. „Někteří zavřou, někteří utlumí činnost a budou vyrábět jen pro svou radost a potřebu, někteří uniknou do šedé ekonomiky, o což už se stát zasadil vypnutím EET, o což jsme my vinaři rozhodně neprosili. Zklamání státu bude obrovské,“ míní Chlad.
Kvůli výběru daně by totiž podle něj vznikly nové náklady jak u vinařů, například na administrativu, tak na straně státu. „Pokud by stát vybral tři čtyři miliardy, tak to v úhrnu deficitu hraje marginální roli a obětuje se jeden z tradičních oborů,“ upozorňuje.
Podle zjištění Hospodářských novin se nicméně zvažuje i varianta, že by pro výrobce vína do objemu 100 tisíc litrů ročně platila nižší spotřební daň 11,70 korun na litr. Výroba vína pro vlastní spotřebu do dvou tisíc litrů by pak byla od daně osvobozena úplně.
Diskuse o dani přichází v době, kdy se vinařům významně navyšují náklady na výrobu, rostou totiž ceny energií i mzdy. „Už si nemůžeme dovolit promítnout spotřební daň do reálných cen, protože by byly tak vysoké, že by hrozil menší odbyt. Mohlo by se to projevit i ve službách, které jsou na vinařství navázané, jako třeba turistika,“ sděluje Chaloupecký.
Obří zásoby vína plundrují byznys. Velká vinařství stopla výkupy hroznů |
Opatrný s tak výrazným růstem cen za lahev by byl také Maťák. „Pravděpodobně mně to sežere marži. To znamená, že se mi zpomalí trvale udržitelný rozvoj a podnikání se může zaseknout na mrtvém bodě, kdy do něj nebudu schopen dál investovat,“ přemítá.
Chlad navíc připomíná, že i díky vinařské turistice je jižní Morava hned po Praze nejnavštěvovanějším regionem Česka. „Stojí tak za úvahu, jestli kultura, folklor a odkazy předků jsou položky jednoduše vyčíslitelné a nahraditelné výběrem daně,“ podotýká.
Kromě propadu výroby vína by navíc podle něj utrpělo i vinohradnictví jako zemědělský obor, ze současných osmnácti tisíc hektarů by se úbytek vinic mohl v lepším případě zastavit pod hranicí deseti tisíc. Hrozí rovněž pokles zaměstnanosti ve vinařství, vinohradnictví a navázaných oborech, a to obzvláště v problematických oblastech jako třeba Znojemsko.
O víkendu spustí petici
S návrhem na zavedení daně nesouhlasí ani Vinařská unie a politici z jižní Moravy. Senátor za Břeclavsko Rostislav Koštial (ODS) tvrdí, že mezi jeho kolegy se poslední týden neřeší nic jiného.
„Pokud by to postihlo všechny vinaře, je to likvidační. Velmi bolestná záležitost, která ve finále nepřinese vůbec nic dobrého vinařům ani státnímu rozpočtu s ohledem na nároky na kontrolu a výdaje s tím spojené. Ale zdůrazňuji, že ta čísla jsou zatím jen spekulací, nástřelem. Neslyšeli jsme je od vládních představitelů a rozhodně na nich není shoda. Je to pro mě prvořadé téma, které určitě budu za svůj region zvedat,“ slibuje.
Vinaři odmítají lepení rozpočtu spotřební daní na vína. Zničí nás to, tvrdí |
V podstatě to samé říká i jeho kolega ze Znojemska Tomáš Třetina (TOP 09). „Argumenty vinařů vnímám velmi silně a jako Moravák budu v Senátu slyšet,“ ujišťuje.
Vinaři v těchto dnech ladí postup a čekají na oficiální vyjádření vlády. Chlad mezitím hovoří s ministry a na 11. května se ve Sněmovně chystá kulatý stůl. „O víkendu spustíme petici, cítíme obrovskou podporu veřejnosti. Další kroky jsou podmíněny tím, s čím přijde ministerstvo financí,“ informuje Chlad.
