Ostatky vojáků byly objeveny loni ve dvou hrobech v Žabčicích na Brněnsku a Ježkovicích na Vyškovsku náhodou při stavebních pracích. Povoláni k nim byli pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno.
„Standardní archeologický terénní postup bylo však možno uplatnit pouze v Ježkovicích. V Žabčicích došlo nešťastnou shodou okolností ke zničení hrobu těžkou technikou a vše jsme dohledávali několik dní jen ve výhozu zeminy,“ popsal Jiří Zubalík z ústavu.
V každém z hrobů se nacházely ostatky dvou mužů. Archeologové zjistili, že se jednalo o členy německé armády, kteří zemřeli v samém závěru druhé světové války. Dvojice ze Žabčic padla v dubnu 1945 při zuřivých bojích v okolí Židlochovic, duo z Ježkovic pak 8. či 9. května při úplně posledních výstřelech celého konfliktu.
„Jeden z vojáků nalezených v Ježkovicích utrpěl frakturu holenní kosti, která mu patrně zabránila včas opustit bojiště. Oba vojáci ze Žabčic podlehli devastujícím střelným poraněním hlavy, přičemž jeden z nich měl navíc zcela rozdrcené kosti bérců, což lze v kontextu válečné reality nejspíše spojit s přejetím těžkým kolovým či pásovým vozidlem,“ přiblížil Zubalík.
V těchto třech případech zůstaly po padlých jen kusé stopy jako zapalovače, kapesní nože, kuřácký náustek, několik drobných německých a protektorátních mincí či fragmenty modlitební knížky. Tito tři muži tak zřejmě zůstanou anonymní.
Mince z Francie, prsten z Afriky
U druhé z obětí z Ježkovic se však povedlo z části rozluštit její vojenskou známku. Z ní plyne, že byl voják již na počátku války nebo před ní odveden ke spojovací rotě na letecké základně v Goslaru v Dolním Sasku a byl tedy zkušeným příslušníkem Luftwaffe, ať už pozemního či létajícího personálu.
„Spekulativně mohlo jít i o instruktora blízké vyškovské letecké školy,“ uvedl Zubalík.
U muže byla také nalezena dvoufranková mince naznačující jeho působení ve Francii a masivní stříbrný prsten odkazující na nasazení v Deutsche Afrikakorps na severu Afriky. Byl nositelem odznaku za zranění a možná i železného kříže II. třídy, u sebe měl také protektorátní lístky na maso a stříbrný medailonek s vyrytým jménem Agnes.
„O poznání nekonečných sibiřských prostor v roli válečného zajatce už muž nestál a svůj život sám ukončil výstřelem z pistole do úst,“ odhalil Zoubalík příčinu smrti.
Ústav archeologické památkové péče o nálezech informoval německé zastupitelské úřady i ministerstvo obrany, které by měly mužům dopřát řádné hroby na vojenském pohřebišti.
