Drtivá většina jihomoravských obcí touží po tom, aby na jejich území usídlil investor. Starostové věří, že by tím zamezili odlivu obyvatel, mohli revitalizovat brownfieldy a využít podnikatelské nemovitosti, které jinak leží ladem. Vyřešilo by to i nedostatek pracovních míst a nízké mzdy.
Vhodný typ investice se přitom liší podle místa. Zatímco v Brně je vhodný výzkum a vývoj, jinde se hodí zpracovatelský průmysl.
Vyplývá to z analýzy CzechInvest, která zkoumala, jak kvalitní a atraktivní podhoubí nabízí jih Moravy investorům. Agentura mluvila se všemi starosty s pověřeným obecním úřadem i zástupci firem a použila statistická data s vlastními výpočty. Výsledkem je přehled, který definuje silná i slabá místa a rozvojový potenciál kraje. MF DNES představuje ty nejzajímavější závěry.
Třetina jihomoravských obcí si zoufá, že jim odchází mladí obyvatelé do větších měst. Nejčastěji se stěhují do Brna, Prahy a Znojma. Za prací se ovšem nejvíc dojíždí do Brna, Hodonína a Vyškova. Poslední zmíněné město může v tomto žebříčku působit jako překvapení, těží však z dobré polohy v blízkosti dálnice D1 i z toho, že má průmyslové zóny s životaschopnými firmami.
Cizinci jsou podle firem nezbytní
„Například zóna Sochorova začala vznikat v polovině 90. let jako jedna z prvních v republice. V rámci kraje máme dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Aktuálně se navíc na území města realizuje několik velkých developerských projektů, rodinné i bytové domy,“ líčí vyškovský mluvčí Michal Kočí.
Vyškov je podle průzkumu Město pro byznys dlouhodobě jedním z nejlepších ohledně podmínek pro podnikání na jižní Moravě, před dvěma lety dopadl ve srovnání poslední dekády dokonce nejlépe. CzechInvest mu vytýká v podstatě jen absenci volných podnikatelských nemovitostí pro další rozvoj.
Firmy v kraji by se neobešly bez zahraničních pracantů, přes 80 procent z nich uvádí, že je místní podniky využívají. Pocházejí hlavně z Ukrajiny, Rumunska a Slovenska, ale bývají s nimi také problémy, nejčastěji kvůli výtržnictví.
Obce noclehárny jsou hlavně na Znojemsku
Co se týče zaměstnanosti, analýza pracuje s takzvanou soběstačností na trhu práce, což je nový ukazatel. Nezaměstnanost jako taková totiž zdaleka neodhaluje všechny problémy, které se mohou v regionu koncentrovat.
Třeba starosta menšího města může mít pocit, že je všechno v pořádku, protože nezaměstnanost činí pouhá dvě procenta, ale CzechInvest mu dává jiný pohled.
„Potom například uvidí, že z jeho města až 60 procent obyvatel vyjíždí za prací k velkému sousedovi. Tam lidé využívají služby a utratí vydělané peníze, takže se menší města stávají jen noclehárnami. Chybí v nich občanská vybavenost, obchody, školky. Obec se zkrátka nemůže úplně rozvíjet,“ vysvětluje za agenturu Jana Kohoutová.
Takových příkladů je nejvíc na Znojemsku – v podobě Vranova nad Dyjí, Moravského Krumlova, Miroslavi či Hrušovan nad Jevišovkou. Stejná situace ale platí i pro Velkou nad Veličkou a Ždánice na Hodonínsku, Klobouky u Brna na Břeclavsku či Rosice na Brněnsku.
Pomáhá rozvoj komunity
Podle starosty Vranova, kde je soběstačnost se 44 procenty nejnižší, pomůže jen nový investor. „Nejsou tu žádné fabriky. Zemědělství a lesnictví, které bývávaly kdysi prvořadé, dnes zaměstnávají strašně málo lidí,“ sděluje Lubomír Vedra (Vranováci Vranovu). Turistická sezona přes léto pomůže, ale pouze přímo Vranovu a částečně Bítovu.
To Rosice sází na to, aby se rozvíjely a lidé měli dost příležitostí a důvodů trávit víc času na jejich území. „Jsme v krásné přírodě, lidé tu k sobě mají přece jen blíž než ve velkých městech. Silně podporujeme rozvoj místní komunity a snažíme se dát prostor aktivním obyvatelům, kteří město jako noclehárnu ani zdaleka neberou. Takových je naštěstí čím dál víc,“ oznamuje starostka Andrea Trojanová (Rosice našima očima).
K problému „nocleháren“ se v Rosicích loni postavili dvěma způsoby – schválili nový územní plán, který má bránit přebujelé výstavbě, a přijali pravidla pro spolupráci. Developer se tak musí podílet na rozvoji městské infrastruktury, což platí i pro investory.
Ohledně soběstačnosti si naopak dobře vedou Kuřim na Brněnsku, Vyškov, Boskovice či Břeclav. A samozřejmě Brno s hodnotou necelých 168 procent. To je s vysokým inovačním potenciálem, přítomností globálně působících firem, univerzitám, podpoře začínajících podnikatelů a dopravnímu napojení podle očekávání v analýze CzechInvestu jihomoravským premiantem.
Výsledky výzkumu na jižní Moravě91 % obcí má zájem o zasídlení investora na svém území. 6 % obcí nabízí finanční nástroje na podporu podnikání. 26 % obcí má na svém území alespoň jeden sociální podnik. 6 % obcí má ve svém správním obvodu infrastrukturu na podporu podnikání, inovací nebo výzkumu. 35 % obcí uvádí, že dochází k odlivu mladých lidí do větších měst. 82 % obcí uvádí, že místní podniky využívají pracovníky ze zahraničí. 7 % obcí má se zahraničními pracovníky problém. 18 % obcí uvádí, že se potýkají se sezonní nezaměstnaností. |
