25. září 2015 |
Česká republika je prý vrakovištěm Evropy. Když se podívám na to, co po českých silnicích jezdí, musím dát tomuto tvrzení za pravdu. Potvrzují to i statistiky trhu s automobily. Zatímco prodeje nových aut řadu měsíců klesají, ročně se do Česka doveze zhruba 765 tisíc ojetých aut a celý český trh s ojetinami má hodnotu 174 miliard korun. Průměrný věk českého vozového parku je patnáct let. Všechno to jsou neskutečná čísla.
Tomáš Prouza, prezident Svaz obchodu a cestovního ruchu
Námitka, že Češi si nekupují nová auta, protože na ně nemají, je bezpochyby logická. Stejně tak ovšem platí, že patnácti- či dvacetileté ojetiny ohrožují zdraví a životy nejen těm, kterým slouží, ale i těm, kteří s nimi sdílejí silnici nebo chodí po jejím okraji. Máme kvůli tomu, že je něco levné, hazardovat se zdravím a s životním prostředím? Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, napadají mě staré kotle na tuhá paliva, které spálí i PET lahve a jiné odpadky. Máme snad bez námitek přijímat smogové situace, protože lidé na dražší palivo nemají?
To stejné platí i o ojetinách. Mnoha z nich se jejich původní majitelé zbavili třeba právě proto, že jejich země v zájmu čistého ovzduší zpřísnila ekologická pravidla. Zatímco v Německu již některá města omezila vjezd neekologickým vozům, u nás stará auta dál vesele kouří i v ucpaných centrech měst. Jako chodec běžně potkávám auta, u kterých jejich majitelé v honbě za co nejnižší spotřebou vylágrovali filtr pevných částic a která díky tomu kouří hůř než tovární komín.
Stát však nemusí této bezohlednosti jen nečinně přihlížet. Už jedenáct let tady máme systém emisních poplatků, který byl přijat s cílem omezit dovoz ojetin starších deseti let, motivovat k obměně vozového parku a přispět ke zlepšení kvality a technického stavu vozidel na českých silnicích. Praxe prokázala, že takzvaná „ekodaň“ skutečně funguje, zpoplatněná auta splňující emisní normy EURO 0–2 se k nám přestala prakticky dovážet a lidé si v naprosté většině raději koupili modernější vůz.
Pokuta za to, že nemáte na nové auto, má zachránit ovzdušíKOMENTÁŘ Poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků, lidově označovaný jako ekodaň nebo ostřeji ekovýpalné, už chtěla ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí upravit před třemi roky. Teď je návrh zpátky v podání Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. A přitvrzuje. Komentář čtěte zde. |
Nezanedbatelný byl i ekonomický efekt a zde se vracím k již zmiňovanému neekologického vytápění. Od roku 2009 bylo na emisních poplatcích vybráno 3,7 miliardy korun, které se nerozpustily ve státním rozpočtu, ale posílily Státní fond životního prostředí.
V rámci kotlíkových dotací jen tato vybraná částka zaplatila zhruba 36 tisíc moderních ekologických kotlů či tepelných čerpadel. A každý, kdo měl v ulici souseda se starým kotlem na cokoliv, ví, jaká to je úleva.
Od roku 2008 se však cena vybíraných emisních poplatků nezměnila ani o korunu. Emisní normy EURO 0–2, které byly zpoplatněny, se dnes týkají téměř třicet let starých aut, které se dnes již v podstatě nedovážejí. Systém jako takový proto přestal plnit svůj hlavní cíl, a to omezit přístup ojetinám starším deseti let na tuzemský trh. Proto jsem přišel s výzvou, abychom toto změnili, a velmi vítám, že vláda chce související novelu zákona projednat ještě do konce letošního roku.
Návrh Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR vrací emisním poplatkům původní smysl. V praxi by to znamenalo, že současný desetitisícový poplatek by se posunul z EURO 0 na EURO 3, což odpovídá vozům se stářím 15–19 let. U EURO 4, tedy aut, která jsou stará 11–14 let, by pak šlo o pět tisíc korun. Naopak starší ojetiny by výrazně podražily až na 25 tisíc korun u EURO 0 – ale buďme realističtí, taková auta se už do Čech v podstatě nevozí.
Věřím, že původní efekt se bude opakovat a na českých silnicích se objeví více aut, která nebudou ohrožovat ani naše zdraví, ani životní prostředí. A než strašit ekovýpalným a podobnými výkřiky, raději se pojďme bavit o šrotovném pro domácnosti. Odhaduji, že náš návrh by přinesl minimálně 600 milionů korun každý rok a navíc další 2,1 miliardy korun za první přeregistrace v ČR, které by se mohly tímto způsobem využít. Nemělo by smysl ty peníze použít na podporu novějších aut pro lidi, kteří potřebují pomoc? Co říkáte?
Podívejte se, jak se měří emise u turbodieselů:
