Ministr kultury by zřejmě nikdy s podobným návrhem nepřišel, kdyby „status umělce“ nezdědil po svých předchůdcích. „Zdědil jsem ho v rámci Národního plánu obnovy, do kterého byl vložen bez širší společenské diskuze. A když jsme výsledný návrh zveřejnili, zazněla v naprosté většině případů kritika, která nás odkazovala do dob socialismu.“
Mluví se o tom od covidu
S reálným socialismem před sametovou revolucí ale podle Baxy novela nic společného nemá. „Jedná se o úplnou novinku v právním řádu České republiky a rozdělili jsme ji na dvě části. První je samotné zavedení statusu umělce, což je institut, který může být dotyčnému přiznán a následně je takto evidován.“
Na základě podané žádosti by mohl být do registru zapsán člověk, který nemá zaměstnanecký poměr a vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let.
Druhá část je podle ministra podpůrná. „To znamená, že existuje možnost poskytnutí stipendií na tvůrčí činnost těm, kteří mají tento status umělce. Nikoliv nárokově, ale na základě nějakého posouzení.“
Návrh počítá s tím, že na stipendia by měl stát ročně poskytnout 126 milionů korun. To představuje podporu zhruba pro 1 400 umělců.
O nutnosti statusu umělce se hovoří už od dob covidu, kdy opatření státu omezila možnost umělecké činnosti. Stát tehdy znemožnil umělcům vlastní veřejnou produkci a zároveň jim nabídl kompenzace. Úředníci ale zjistili, že je komplikované v rámci stávajícího systému umělce identifikovat.
Žádné kádrování umělců
Pokud by novela nebyla schválena, stát by přišel o stovky milionů korun z dotací Evropské unie, miliony by zároveň musel Evropské komisi vrátit ve formě sankcí.
I ministr Baxa byl původně k této legislativě skeptický, ale právě vyplacené finanční prostředky rozhodly o tom, že normu, kterou chystala vláda expremiéra Andreje Babiše, přijal za svou. Pokud s novelou vysloví souhlas Sněmovna a Senát a nakonec ji podepíše i prezident republiky, mohla by platit od 1. ledna příštího roku.
Ministr pak v rozhovoru odmítl, že by novela jakkoliv kádrovala české umělce, jak se někteří z nich obávají. Daniel Landa například na sociálních sítích napsal: „Status umělce? To bude asi nějaká variace na téma: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Socialismus zjevně vítězí.“
Tyto obavy jsou podle ministra kultury liché. Chystaná evidence nebude nikoho zvýhodňovat ani diskriminovat. „To mohu vyloučit,“ konstatuje Martin Baxa.
Ten se v další části rozhovoru vyjádřil také k chystané velké mediální novele, která by mimo jiné měla zvýšit od roku 2025 koncesionářské poplatky České televize a Českého rozhlasu.
Maximálně o 25 korun
Podle něj je tuto diskusi třeba vést, protože se poplatky Českému rozhlasu nezvyšovaly už 18 a České televizi 15 let. „Teď se bavíme o míře navýšení a já už na to spěchám, to chci veřejně říct. Rád bych, aby byla novela přijata a začala platit od 1. ledna příštího roku, protože si myslím, že pro Českou televizi i Český rozhlas je to důležité.“
Baxa ale odmítl komentovat, jak výrazné měsíční navýšení koncesionářských poplatků nakonec vláda navrhne. Pouze naznačil, že by to nemělo být u televize více než 25 korun.
Na závěr krátce okomentoval změny, které se v souvislosti s veřejnoprávními médii chystají na Slovensku. „Slovenská verze zákona především upravuje podmínky, na základě kterých má být zvoleno vedení televize a podobně.“
„Ale na Slovensku už v minulosti udělali jeden klíčový krok, kterému my se bráníme: aby byla veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu. To na Slovensku mají a nevzniklo to za Ficovy vlády. A já k tomu podotknu, že my nechceme, aby se to v Česku zavedlo,“ uzavírá ministr kultury.
Jak se mu komunikuje se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou? Měly by být koncesionářské poplatky navyšovány automaticky, aby se tento proces nemohl v budoucnu politizovat? A neodnesou rozpočtové škrty české památky? I na to odpovídal ministr kultury Martin Baxa z ODS v Rozstřelu.
