Poplatek České televizi se má zvýšit o 15 korun na 150 korun, Českému rozhlasu o desetikorunu na 55 korun, oznámil už začátkem září ministr kultury Martin Baxa. Dál mají poplatky pravidelně růst o inflaci.
Podle návrhu mediálních novel by v dalších letech poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny inflace překročila šest procent. Návrh navíc prodlužuje osvobození obou veřejnoprávních institucí od placení DPH.
Nově by domácnosti měly platit i v případě, že sice nemají televizi, ale vlastní zařízení, která mohou přijímat televizní signál, třeba mobilní telefon, který to umožňuje.
V případě, kdy je v domácnosti více takových zařízení, bude poplatek odváděn pouze za jedno. Změní se také platby právnických osob: nebudou se dotýkat malých podniků, firmy do 25 zaměstnanců budou od poplatku osvobozeny, větší budou platit podle počtu zaměstnanců. Původní návrh osvobozoval pouze firmy do pěti zaměstnanců.
„Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota je tak zhruba poloviční,“ uvedl při představení novely Baxa.
Podle generálního ředitele České televize Jana Součka byla debata o novele konstruktivní, výsledek je kompromisem, který umožní udržet financování ČT i v dlouhodobém horizontu – a hlavně její kvalitu. „Doufám, že zákon projde parlamentem a začne platit od příštího roku,“ dodal Souček.
V současné době přispívá 3,3 milionů koncesionářů České televizi a tři miliony koncesionářů Českému rozhlasu. Předpokládané zvýšení příjmů po navýšení poplatku a rozšíření okruhu poplatníků bude znamenat 865 milionů pro Českou televizi a 331 milionů pro rozhlas.
Česká televize přitom letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun.
Podle Baxy je v poslední době zásadně zpochybňována role médií veřejné služby. „Musíme hájit jejich nezávislost. Jsme odhodlaní novelu sněmovnou i senátem protlačit, aby média měla svou stabilitu,“ řekl Baxa. Podle něj nikdo nechce, aby situace v Česku skončila jako na Slovensku, kde se média ubírají výrazně jiným směrem.
Udržitelnosti financování veřejnoprávních médií, která je podle vlády klíčovou podmínkou jejich nezávislosti. Vláda Petra Fialy se zavázala již ve svém programovém prohlášení řešit financování veřejnoprávních médii. Pracovní skupina, sestávající ze zástupců koaličních stran a veřejnoprávních médií, na řešení a shodě na něm pracovala od minulého roku.
