Podle Síkely stát dál trvá na tom, aby vedení jasně projevilo zájem v pokračování v provozu huti. Tím by bylo navrácení vyvedených deseti miliard korun, nebo alespoň větší části z této sumy.
„Za čtvrt roku se v otázce navrácení peněz neudálo nic,“ řekl Síkela. „Celý proces byl dále zabarikádován moratoriem, které firmu chrání před insolvenčními návrhy. Pan Gupta se tváří, že provoz co nevidět obnoví, ale ve skutečnosti se stalo pouze to, že zaměstnancům byly sníženy platy o třicet procent,“ dodal.
Liberty propouští další lidi. Často se to dozvědí pár dní předem, kritizují odboráři |
„Zatím nebyl naplněn požadavek vlády na vrácení peněz vyvedených do zahraničí. Dokud se tak nestane, vláda nebude huti poskytovat žádné prostředky daňových poplatníků,“ řekl Síkela. Na dotaz idnes.cz, zda majitel hutí Liberty přišel na schůzku s něčím novým, ministr průmyslu a hospodářství odpověděl: „Ne. Přišel s daleko méně, než jsme čekali.“
Síkela potvrdil, že české úřady byly již kontaktovány ze strany jiných vlád ve věci případné vzájemné koordinace postupu vůči vlastníkům podniku. Skupina Liberty má majetkovou účast i v jiných zemích. „My budeme, v rámci toho, co nám umožňuje český právní řád, tlačit na co nejpříznivější řešení pro zaměstnance skupiny Liberty, pro firmy, které jsou na Liberty ekonomicky napojené a pro zájmy celého Moravskoslezského regionu,“ řekl.
Žádný posun a pouhé sliby
Ministr financí Zbyněk Stanjura se domnívá, že jediným důvodem schůzky bylo, aby majitelé hutí mohli říct, že komunikují s vládou. „Nevidíme ale žádný posun. Informace, které vláda chtěla po majiteli Liberty na sklonku roku, ale dodnes nemáme. Z našeho pohledu jsou jejich plány slabé,“ řekl ministr financí.
Jak dodal, postoj vedení podniku nepřináší z pohledu vlády potřebnou naději, že se huť k výrobě vrátí. Důvěru podle něj neposilují ani opakované odklady návratu zaměstnanců do práce a rozhodnutí o snížení mezd těch, kteří zůstávají doma.
Ministr Stanjura uvedl, že v tuto chvíli je těžké odhadovat další vývoj a dopady případného krachu podniku. Zopakoval, že největším problémem pro stát zůstává z finančního hlediska desetimiliardová pohledávka vůči skupině. „My jsme však nachystaní i na ty špatné scénáře,“ dodal. Ministr narážel na variantu, že zaměstnanci Liberty přijdou o práci.
Oba ministři tvrdí, že se z vedení snažili dostat i informace týkající se právě osudu zaměstnanců. Odpovědí ze strany firmy jsou ale údajně protichůdné a omezují se převážně na konstatování, že se vše děje v souladu se zákonem. Počet zaměstnanců Liberty Ostrava už klesl pod 5000 a podle odborářů bude mít podnik při rozjetí výroby problém.
Na výsledek schůzky s ministry odpoledne reagovala i firma. „Dnešní jednání s ministry a jejich následné komentáře jsou pro skupinu LIBERTY Steel velkým zklamáním. Ministři projevili jen velmi málo pochopení a ochoty porozumět složité situaci. Skupina LIBERTY Steel se obává, že šance na další pozitivní dialog jsou mizivé,“ uvedl v prohlášení mluvčí skupiny.
Liberty sníží zaměstnancům doma mzdu na 70 procent, jejich návrat dál odkládá |
Sanjeev Gupta opustil po jednání ministerstvo financí bez jakéhokoli komentáře. Britský podnikatel indického původu je součástí Guptova rodinného konglomerátu GFG Alliance. Ten refinancuje své podnikání v oceli, hliníku a energetice poté, co v březnu 2021 zkrachovala společnost Greensill Capital. Na ni GFG spoléhala při financování svých obchodních aktivit.
Ocelářská společnost Liberty Steel se potýká s problémy právě od pádu jejího hlavního věřitele Greensill Capital. Kromě Česka čelí hospodářskému poklesu a dluhům také v Británii nebo Rumunsku. Loni ale podnik navzdory problémům s financováním zachránil před likvidací největší maďarskou ocelárnu Dunaferr, za niž nabídl 55 milionů eur (1,4 miliardy Kč), a na začátku roku v ní obnovil provoz. V polovině měsíce se údajně chystá obnovit výrobu i jeho polská dceřiná společnost.
Rozjet opět výrobu bude problém
Věřitelé české Liberty v těchto dnech hlasují o restrukturalizačním plánu, který jim firma předložila. Podle soudu jich je více než 1 300. Většina z nich už s plánem vyslovila souhlas, uvedla mluvčí hutí.
Liberty Ostrava vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, před krizí měla okolo 5 400 zaměstnanců. Před věřiteli ji od loňského prosince chrání moratorium vyhlášené soudem. Většina provozů stojí a většina zaměstnanců huti zůstává od 22. prosince doma, protože se s firmou Tameh nedohodla na cenách a dodávkách energií.
Restrukturalizační plán má dvě varianty: pří variantě A se Liberty s Tamehem dohodne, plán B počítá s řešením bez Tamehu. Liberty uvádí, že při variantě A by vysokou pec, která je měsíce v tzv. teplém útlumu, spustila v létě a pohledávky věřitelů splatila do jara 2026.
V případě varianty B by měla dodávky energií od jiných dodavatelů a z nového energetického komplexu, podnik by pec spustil na přelomu let 2024 a 2025 a pohledávky věřitelů splatil do konce roku 2025.
Liberty uvedla, že ke konci února eviduje celkové závazky zhruba za 16,4 miliardy korun.
Vývoj krize2019: Ostravská huť (kdysi například NHKG, Ispat a ArcelorMittal) přešla do vlastnictví holdingu Liberty House Geoup v čele s indicko-britským podnikatelem Sanjeevem Guptou. Podzim 2023: Firma kvůli hrozbě úpadku požádala o ochranu před věřiteli. Dluží přes tři miliardy korun. Soud už dvakrát vyhověl. 21. prosince 2023: Takřka všichni zaměstnanci zůstávají doma a dostávají náhradu mzdy v plné výši. 5. dubna 2024: Stále 2 100 z 5 400 zaměstnanců zůstává doma. Nově dostanou 70 procent mzdy a jejich domácí azyl potrvá dalších šest týdnů. |
