Loni zažilo Česko extrémně teplé léto. Nyní za sebou máme nejteplejší březen od začátku měření. Jsou česká města připravena na stále vyšší teploty?
Aktuálně česká města připravená nejsou. To můžeme vidět každé léto, když chodíme po ulici. Všude je strašné vedro, rozpálený chodník, beton a asfalt.
Co by městům pomohlo adaptovat se na větší tepla?
Uvědomujeme si, že by tam možná stálo za to mít víc zeleně, stromů, nějaké stínění nebo vodní prvky. Naštěstí ale na tom česká města pracují. Čím dál tím víc měst si zpracovává adaptační plány a strategie, která obsahují různá opatření, takže se zeleň, voda i stínění do měst postupně dostávají.
Mluvíte o zeleni, přesto některé projekty, které vznikají v současné době v některých městech, jako například v Praze, stále obsahují spoustu betonových ploch a otevřeného prostranství bez stínění. Konkrétně je to vidět na návrhu Václavského náměstí nebo náměstí Jana Palacha před Rudolfinem. Jak je to možné?
To má několik důvodů. Jedním z nich, například u Václavského náměstí, je ten, že jde o poměrně starý návrh. Projekt vznikal totiž před více než deseti lety a v té době se adaptační opatření tolik neřešila. Klimatická změna nebyla ještě pro všechny tak patrná a z toho důvodu jsou zde projekty, kde zeleň není tak významná.
Hrají v tom nějakou roli i památkáři?
Ano, ti logicky a správně podotýkají, že to určitým způsobem narušuje charakter tradičních historických center a ne všude je vhodné zeleň umisťovat. Druhá věc je ještě ta, že je technicky náročné vysazovat stromy ve městě. Pod dlažbou je už spousta trubek infrastruktury a jenom vysadit jeden strom je opravdu těžké.
Příkladem je projekt v Karlíně v Invalidovně, kde se soukromý investor snaží vysadit stromy do městského pozemku. Ve výsledku je ale kvůli technickým obtížím výsadba jednoho stromu vyjde na půl milionu korun, což je neuvěřitelná částka, ale i takhle to bohužel ve městě je.
Březen byl v Klementinu nejteplejší v historii, v celém Česku za víc než 60 let |
Půl milionu za jeden strom. Je ta částka tak vysoká právě kvůli lokalitě a památkářům, nebo jsou i další faktory, které mají na cenu vliv?
Je to spíš dané tím, že obecně ve městě je nutné ubourat dlažbu a všechny vrstvy, které jsou pod ní. Zároveň se potom musí vyřešit vedení trubek a jejich ochrana před kořeny stromů. To je opravdu náročné.
A to ještě vůbec nemluvíme o údržbě a zavlažování vysazených stromů. Aby totiž přežily, tak se o ně někdo musí pečlivě starat, obzvlášť v prvních dvou až třech letech po výsadbě. To stojí další desítky až stovky tisíc korun.
 Kateřina Eklová
|
V souvislosti s nedostatkem zeleně ve městech se mluví také o tepelných ostrovech. Jaké další prvky kromě stromů mohou městům pomoct s ochlazováním?
Opatření je spousta a je potřeba je kombinovat. Samozřejmě to nejsou jenom stromy nebo trávníky, ale i květiny, trvalky, keře nebo třeba extenzivní louky.
Pomůžou i vodní prvky, ale to neznamená automaticky hned fontány. Může to znamenat třeba to, že tam necháme zasáknout dešťovou vodu, která naprší a necháme ji vsáknout se buď někde v té zeleni, anebo třeba na dlažbě, která je částečně propustná.
V městech jižní Evropy jsou jedním z opatření bílé střechy. Jak se na zvyšující se teploty mohou adaptovat domy v českých městech?
Samozřejmě mohou proti tepelným ostrovům pomoct opatření i na budovách. Jde o materiály i barvy. To všechno ovlivňuje tepelné ostrovy, včetně střech. A ano, už nyní se i u nás na střechy používají například světlejší kamínky, které odrážejí světelné záření a teplo zpátky. Dalším řešením mohou být i zelené střechy.
Je nějaké české město, které adaptaci zvládá velmi dobře a pracuje s různými typy opatření?
V Česku mě konkrétní město nenapadá. Jsou ale dílčí iniciativy a projekty, které se dlouhodobě snaží dělat opatření, která s adaptací pomáhají. Inspirovat bychom se ale mohli například ve Vídni, která má na adaptaci na vysoké teploty dlouhodobé strategie.
V Česku vzniká také řada developerských projektů. Pracují tyto návrhy s rizikem zvyšujících se teplot a přizpůsobují tomu svou práci?
Je to projekt od projektu a developer od developera. Známe určitě spoustu developerů, kteří se snaží to dělat co nejlépe, a dokonce v některých případech jsou potom i tahouny a troufám si říct, že to dělají lépe než veřejný sektor. Příkladem může být projekt v pražských Modřanech.
Tam, kde není dostatek zeleně, může hrát roli i nedostatek regulace. V tomto směru je samozřejmě potřeba, aby stát motivoval soukromé investory k tomu, aby ochranným prvkům dali dostatečnou váhu.
Tramvajová trať na Václaváku se začne stavět zjara, bude stát 1,24 miliardy |
Takže je podle vás třeba i legislativních změn?
Ony už se naštěstí změny dějí. Nicméně zavádění požadavků na adaptaci je poměrně pomalé, protože trvá dlouho, než se schválí nový zákon nebo než se schválí nová norma v novém stavebním zákoně.
Některá města ale nastavují opatření svými městskými vyhláškami. Například v Říčanech u Prahy se rozhodli, že pro logistické haly nebo jiné velké budovy dají právě povinnost zelených střech, což velmi oceňuji. Na druhou stranu také potom Říčany čelily žalobám soukromého sektoru, který tento požadavek považoval za nepřiměřený a nezákonný.
Klimatizace nejsou řešení
Pokud se podíváme na bydlení jednotlivců, jak mohou zvyšující se teploty změnit požadavky Čechů na bydlení?
Myslím si, že většina v létě už asi začala přemýšlet nad tím, jak se zařídit, aby nebylo doma takové horko. První, co většinou lidi řeší a minulé léto bylo perfektním příkladem, je, že si půjdou koupit klimatizaci. To bych nedoporučila.
Teď je optimální čas začít řešit třeba stínění. To mohou vyřešit vnější rolety. Tady bych zdůraznila, že jsou vnější, protože cílem je, aby teplo zůstalo venku. Žaluzie nemají takový efekt.
Další možností jsou markýzy, doporučit můžu i popínavou zeleň na fasádách. Chtěla bych vyvrátit obavy, že zeleň přitáhne spoustu hmyzu a ohrozí fasádu. Optimální je zeleň natáhnout na lanka nebo na dřevěnou konstrukci, po které se bude popínat, a tím pádem nebude rušit fasádu.
Říkáte, že byste klimatizaci nedoporučila. Proč?
Klimatizace má dopady na zhoršování celé klimatické změny. Výroba samotné klimatizace a jednotky přístroje něco stojí, pravděpodobně je potřeba to dovézt z Asie. K provozu je potřeba elektřina a chladiva, které v ní jsou, také nejsou úplně ekologická. Takže my vždycky doporučujeme v první řadě zařídit dům tak, aby klimatizaci nepotřeboval.
Potící se Asie bohatne, miliardou nových klimatizací ohrozí sítě i přírodu |
I paneláky lze přizpůsobit
Podle sociologického výzkumu Akademie věd Češi stále touží po vlastním bydlení. Je pro Čechy hledisko přizpůsobení obydlí na různé teploty důležité? Nerozhoduje ve výběru jejich bydlení jiný faktor, například cena?
Určitě ano. Bydlení je v současné době drahé a řada lidí řeší, zda si ho vůbec může dovolit. Některá opatření ale nejsou tak drahá, ať už se bavíme o vlastnickém bydlení nebo nájmu. Nainstalovat vnější rolety může být těžší, pokud byt nevlastníte, zároveň ale umí snížit teplotu v bytě až o několik stupňů, takže se rozhodně vyplatí.
Takže můžeme očekávat, že se v Česku za patnáct let rozšíří například podobně jako v Itálii okna s okenicemi?
To bych si moc přála. Možná si vzpomenete, že okenice dřív bývaly i na chalupách a podobně. Ono to není nic nového.
Mluvíme o tom, jak bydlení ochlazovat. V posledních dvaceti letech jsme naopak masivně zateplovali paneláky. Je to koncept bydlení, ve kterém budou moct lidé i přes vysoké teploty nadále žít?
Určitě ano. Bydlet v tom, co už máme, je to nejudržitelnější, co můžeme udělat. Nikoliv stavět nové high-tech novostavby.
I panelák lze přizpůsobit. Je možné nainstalovat vnější stínění, střechy se dají také zrekonstruovat. Navíc je tam obrovský potenciál k tomu využít střechy tak, aby lidi na nich mohli pobývat. Nabízí se možnost extenzivních zelených střech, které budou ochlazovat dům. Zároveň je možné tam mít terásku, kde se obyvatelé mohou sejít s přáteli a s rodinou a využít výhled, který na sídlištích bývá úžasný.
Zelené střechy chrání před horkem i zimou, dokonce i před hlukem |
Řada lidí „utíká“ v létě z městského paneláku na chatu do přírody. Může tento trend podle vás posilovat?
Je to můj osobní názor, protože data na toto nemám, nicméně trend tam určitě vnímám. A je to nejenom o tom, že dvojité bydlení fungovalo už dřív, kdy jsme všichni jezdili na chatu a na chalupu jenom o víkendu.
Nyní se opravdu využívá pro dlouhodobější bydlení. Většinu týdne bydlíte na chatě a do Prahy nebo do jiného velkého města jezdíte za prací na dny v týdnu. To už se děje teď a myslím si, že to bude kvůli práci na dálku i pokračovat
Zelené střechy, stromy, vodní prvky. Jak dlouho to bude trvat, než tato opatření proti teplu uvidíme v českých ulicích?
To už se děje. Myslím si, že teď je potřeba vnímat příklady, které se daří. Nyní probíhá rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad. Když projekt byl před lety zveřejněn, tak spoustu odborníků říkalo, jak to, že je tam tolik stromů? To přece není možné. Kde se budou pořádat trhy? A co na to památkáři? A teď se ukazuje, že ten projekt byl opravdu nadčasový. Takových příkladů bychom si měli všímat a inspirovat se jimi.
