Zlatá fasáda za půl miliardy není jedinou předností Masaryčky, podívejte se

Celkem 326 razítek, deset let příprav a dva roky stavby. A také 2,5 miliardy korun nákladů, z toho jen zlatá fasáda přišla na půl miliardy. To vše je projekt Masaryčka, který výrazně změnil a ještě změní centrum hlavního města.

Když v roce 2014 byl na základě mezinárodní soutěže vybraný návrh revitalizace území Masarykova nádraží od studia Zaha Hadid Architects, byl to logický krok.

Zlatou fasádu tvoří více než tři tisíce modulů.

„Jako jediní totiž neřešili jen jednu budovu, ale celé území, od Florence až k Masarykovu nádraží,“ vysvětluje Martin Lánský, PR manažer investora, společnosti Penta Real Estate. Je přesvědčený, že Praha konečně dostala další opravdu moderní budovu, že se nebude pyšnit jen Tančícím domem...

Projekt tak ještě čeká revitalizace východní části Hybernské ulice nebo nadchod nad kolejištěm, které propojí všechna nástupiště hlavního nádraží s ulicí Na Florenci a Hybernskou. Vzdálenost se zkrátí na 800 metrů, cesta pro pěší bude příjemná a hlavně bezpečná, bez křižovatek a aut. Počítá se i s celou řadou dalších úprav a staveb.

„Dokončená je například hrubá stavba budoucího hotelu Cloud One v Hybernské ulici. Probíhá soutěž na přestřešení kolejiště Masarykova nádraží, vznikne tu fakticky nový městský park, nová platforma spojí Florenc s Opletalovou ulicí a výrazně tak pěším zkrátí cestu tímto směrem. V další etapě se revitalizace dotkne také budovy pošty v Hybernské ulici,“ vypočítává Martin Lánský další kroky investora.

Recepce Masaryčky, kde se na stěnách, stropu a sloupech použil materiál Corian.

A nádraží „Masaryčka“, první pražské nádraží, které zahájilo provoz 1. září 1845? Jeho historické budovy prošly důkladnou revitalizací, která byla dokončená v roce 2022. Nyní přibyly k užívání dvě nové zkolaudované budovy podle návrhu Zahy Hadid Architects. Roli lokálního architekta a také generálního projektanta zabezpečuje společnost Jakub Cígler Architekti.

Kdo si počká….

Deset let příprav projektu, který se rozprostírá na ploše více než 6 400 m² není právě málo, ale ne za všechno mohla byrokracie a úředníci, studio projekt také upravovalo, do prací zasáhla i smrt Zahy Hadid v roce 2016. Přehlédnout nelze ani záchranný archeologický výzkum, který zde probíhal od září 2017 do května 2018. Nálezů bylo více než 240 tisíc, jejich datování sahá od poloviny 14. do 17. století.

Návrh studia Zaha Hadid Architects zvítězil se svým projektem v mezinárodní soutěži.

Monolitická železobetonová konstrukce „nové Masaryčky“ nese jasný rukopis Zahy Hadid, pro niž byly typické organické tvary, a to jak v exteriéru, tak v interiérech.

A také použití „zlata“, fasáda tak vyšla na půl miliardy korun, což v dnešních nelehkých ekonomických dnech může mnohým připadat jako zbytečný luxus. V historii architektury však nejde o nic výjimečného, kupole chrámů se zlatem pyšní dodnes, a to i po rekonstrukcích.

Fasáda z více než tří tisíc modulů se projektovala od roku 2019, zhotovila ji tuzemská firma Sipral, specialista na obvodové pláště budov ze skla a lehkých kovů, s nimiž se můžete setkat po celém světě, včetně Londýna, Paříže a dalších měst.

Přesnost modulů fasády musela být na desetiny milimetru, stejně jako ve vstupních prostorách Masaryčky, kde byl zase použitý materiál Corian. Původně to měl být jakýsi vstupní „chrám“ s obrovskými prosklenými portály, nakonec však museli architekti okna o něco snížit. O dva metry se také musela snížit výška celé stavby.

Zaha Hadid: nejúspěšnější architektka světa se nebojí být jiná

Sklo je pro tuto budovu vůbec zásadní, tvoří asi 60 procent plochy fasády, což představuje přibližně 8 600 m² průhledného zasklení. Jde o tepelně opracovaná izolační trojskla s vysokou propustností světla, neutrálním zabarvením zasklení a vysokou protisluneční ochranou.

Prostor před budovou Masaryčky se zlatou fasádou dostal se stromy novou podobu, kterou ocení nejen obyvatelé Prahy.

Kromě zasklení se může stavba pochlubit i dalším „sklem“, a to výtvory českých sklářů. Tentokrát dostala příležitost značka Bomma (u Florentina to byl Lasvit), jejíž svítidla dodávají interiérům úžasnou atmosféru.

Zelené střechy, voda a ekologie

Zatímco veřejnost obdivuje (nebo zatracuje) od 30. října 2023 dokončenou zlatou fasádu, kdy se stržení poslední fólie zúčastnil i Marek Dospiva, spolumajitel Penty, málokdo vidí a oceňuje zelené střechy, které si architekti u památkářů prosadili.

Zatímco před sedmi lety měli projektanti u Florentina stojícího proti Masaryčce docela smůlu, podařilo se realizovat jen malou část, u Masaryčky už je to více než čtyři tisíce metrů čtverečních zelených střech. Památkářům totiž vadilo, že se tak změní výhled na centrum města.

Zelené střešní zahrady si sice zatím užívají nájemci horních podlaží, ale pozor: v příštím roce se počítá s bezbariérovým zpřístupněním (výtahem) jedné zelené střechy s výhledem na Staré Město, Vinohrady i Vítkov, bude zde k dispozici i občerstvení a hygienické zázemí. Večerní provoz bude ukončený tak, aby nerušil okolí.

Tato střecha je určena pro zaměstnance Penty.

Taková plocha zelených střech si ovšem vyžádala pořádné množství rostlin, jejich počet se pohybuje kolem dvaceti tisíc včetně 400 dřevin. K tomu lze připočíst i více než 70 stromů v ulici Na Florenci. O jejich zalévání se nemusíte bát, vše řeší dešťová voda a nádrže na ni o velikosti 160 m³. Veškerá dešťovka se filtruje a následně využívá k zavlažování zeleně nebo splachování. „I kdyby nám vypnuli vodu, splachovat toalety můžeme tři týdny dál,“ upozorňuje s úsměvem Martin Lánský.

Masaryčka je prostě „chytrá budova“, sama si řídí světlo i teplotu. Systém vytápění kombinuje kondenzační kotle na zemní plyn a elektrické multikotle, jejichž celkový maximální výkon je 2 244 kW. K dispozici jsou také dvě chladicí jednotky a jedna chladicí jednotka s možností funkce jako tepelné čerpadlo. Instalovaný výkon chladicího systému je 2 669 kW.

V praxi to pak vypadá tak, že třeba v momentě, kdy slunce svítí na jednu stranu, je druhá strana méně klimatizována. A naopak. Stejně tak se mění podle denního světla osvětlení kanceláří, bez zásahu lidské ruky.

Kromě kanceláří najdete v Masaryčce také obchody a restaurace. Ke cti developera slouží i to, že se nájemci museli smířit s tím, že nezamoří prostor nevhodným „vizuálním smogem“, což je typický nešvar nejen hlavního města.

Vizualizace: přemostění nad kolejištěm vytvoří nové propojení z ulice Na Florenci do ulice Hybernská, směrem k hlavnímu nádraží

A co zbývá dostavět a dokončit? „Těžiště původních návrhů Zaha Hadid Architects nebylo v těsné blízkosti Masarykova nádraží, ale na opačné straně magistrály, v oblasti Florence, kde se kříží dvě linky metra, tramvajové a autobusové linky a v budoucnu i tunely pro regionální vlaky. V současnosti tedy čekáme především na projednání změny územního plánu pro tuto sousední oblast, která naváže na urbanistickou soutěž, která zde proběhla již v roce 2021,“ dodává na závěr Martin Lánský.

Zajímavé technické informace

Zastavěná plocha:

• Plocha řešeného území je přibližně 6 400 m².

Užitná plocha:

• Budova A – 12 892 m² kanceláří a 2 493 m² obchodů
• Budova B – 7 265 m² kanceláří a 2 193 m² obchodů
• Celkem tedy kanceláře 20 157 m² a retail 4 686 m²

Vysazené stromy v ulici Na Florenci jsou zalévány dešťovou vodou.

Typ konstrukce stavby:

• Monolitická železobetonová konstrukce

• Zasklení: 60 % fasády, přibližně 8 600 m² průhledného zasklení. Jde o tepelně opracovaná izolační trojskla s vysokou propustností světla, neutrálním zabarvením zasklení a vysokou protisluneční ochranou.

Plocha zelených střech:

• Na budově A je to 2 024 m², k tomu dalších 656 m² teras, které jsou také částečně doplněné zelení.
• Na budově B je to 1 004 m², k tomu dalších 617 m² teras.
• Řádově je na střechách, terasách a dalších exteriérech stavby vysázeno přibližně 20 tisíc rostlin, z toho 400+ dřevin, 2 100+ trvalek, 4 000+ cibulovin, 1 300+ rozchodníků, 12 700+ popínavých rostlin.

Dodavatelé a subdodavatelů (podle abecedy):

• bylo jich několik desítek, například: Amos Design, Bomma, Brick, Colsys, Farrao, HTK, K4, Konsepti, Likos, Metrostav, Olexton, Reaboton, Schindler, Sipral, Subterra, Synett, Vitra, Zakládání staveb.

Návrh interiérů kanceláří Penty: architekt Jakub Klaška

Organické tvary najdete i uvnitř, elegantní schodiště je skvělou ukázkou.

Technické informace k vytápění a chlazení:

• Systém vytápění kombinuje kondenzační kotle na zemní plyn a elektrické multikotle, jejich celkový maximální výkon je 2 244 kW.
• K dispozici jsou také dvě chladicí jednotky a jedna chladicí jednotka s možností funkce jako tepelné čerpadlo. Instalovaný výkon chladicího systému je 2 669 kW.

Nakládání s dešťovou vodou:

• Budova má nádrže na dešťovou vodu o velikosti 160 m³, veškerá dešťová voda se filtruje a následně využívá k zavlažování zeleně nebo splachování.