New York City si sice vysloužilo přezdívku „město, které nikdy nespí“, technicky vzato si však dává krátký šlofík ve čtyři hodiny ráno. Tehdy noční kluby a bary ve státě New York vyhlásí poslední objednávku, při které své návštěvníky upozorní na poslední možnosti zakoupit si alkoholické nápoje.
Analýza města New York z roku 2019 zjistila, že noční život přináší městu ročně 35,1 miliardy dolarů. Není proto překvapením, že se velká města snaží noční ekonomiku vytěžit co nejvíce a nejrůznější omezení postupně odstraňovat, píše agentura Bloomberg.
Snahy o zrušení zavíracích hodin ve městech nabírají na síle od roku 2013, kdy Amsterdam začal vydávat licence na čtyřiadvacetihodinový provoz. Myšlenka na rozvoj noční ekonomiky a zároveň na její kultivaci se od té doby rozšířila do přibližně stovky měst, která nyní mají určitou formu „nočního starosty“, který má reprezentovat a rozvíjet noční život ve městě – vedle New Yorku funguje třeba i v Londýně nebo Curychu.
Kluby a diskotéky pláčou, mladí „nepaří“ a šetří. Klesla i spotřeba alkoholu |
Úkolem nočního starosty je věnovat nočnímu ekonomickému přínosu stejnou pozornost, jakou politici věnují denním hodinám. Pozice nočního starosty byla v roce 2019 obsazena i v Praze, konkrétně Janem Šternem. V roce 2020 ji však město kvůli odlivu turistů a koronavirovým turistickým restrikcím zrušilo.
„Oficiální 24hodinová politika je jen přijetím faktu, že město a jeho ekonomické aktivity se nikdy nezastaví,“ řekl agentuře Bloomberg Michele Acuto, který se městským rozvojem zabývá na univerzitě v Melbourne.
Noční hodiny jsou pro mnoho měst rozhodující součástí jejich ekonomického výkonu. Podle zprávy Clubcommission Berlin z roku 2019 přiláká v Berlíně „technoturistika“ každoročně více než tři miliony lidí. V Berlíně není prodej alkoholu nijak omezen a kvůli nočnímu životu jezdí metro i vlaky S-Bahnu 24 hodin i o víkendech a svátcích.
V Amsterdamu prodloužení nočních hodin znamenalo vydávat 24hodinové licence pro multifunkční prostory mimo centrum města. Jedním z takových podniků je A’DAM Toren, 22patrová věž s kancelářemi, kavárnami, restauracemi a podzemním klubem ve smíšené amsterdamské čtvrti Overhoeks.
Noční život není jen o konzumaci alkoholu
I přesto, že se často klade důraz na bary a kluby, zastánci této politiky tvrdí, že jde o mnohem víc než jen o alkohol. „Mnohé z těchto prostor zlepšují kvalitu života lidí žijících v jejich okolí. Jejich zázemí i vybavení lze využít i jindy během týdne,“ tvrdí Mirik Milan, bývalý noční starosta Amsterdamu, který později spoluzaložil poradenskou společnost VibeLab zabývající se noční kulturou.
„Pokud chcete ve městě vytvořit kulturní živost, není to jen o konzumaci alkoholu,“ říká Lutz Leichsenring, mluvčí a člen výkonné rady berlínské Clubcommission, který VibeLab spolu s Milanem založil. „Je třeba mít kreativní prostor, který je cenově dostupný a zároveň přístupný. Veřejná doprava musí být dostupná například pro lidi žijící mimo město. Autobus nemůže přestat jezdit o půlnoci.“
Kromě rozvoje společenských akcí ve městě může mít kultivace nočního průmyslu i další pozitivní účinky. Obyvatelé Nového Jižního Walesu v Austrálii uvedli, že se cítí bezpečněji ve svých komunitách a ve veřejné dopravě poté, co stát v Sydney jmenoval komisaře pro 24hodinovou ekonomiku. Některé z iniciativ úřadu zahrnují programy na zvýšení bezpečnosti po setmění a činnost ambasadorů v oblíbených čtvrtích nočního života, kteří jsou k dispozici mladým lidem zůstávajícím venku dlouho do noci.
Rozšiřování nočního života se však neobejde bez problémů. Amsterdam se již dlouho potýká s problémy s hlučnými turisty ve své čtvrti červených luceren a nedávno dokonce navrhl kontroverzní plán na přemístění legální prostituce do erotického centra mimo město.
Amsterdam chce přesunout sexbyznys pod jednu střechu. Místní se tomu brání |
„Pověst Amsterdamu se budovala stovky let,“ řekl Milan. „To není něco, co jen tak zmizí. Ale je na městě, aby se zasadilo o to, aby kvalita života jeho obyvatel zůstala stejná, i když se noční život rozšiřuje.“
Podniky mají nárok na financování
Velká část práce městských iniciativ v oblasti nočního života spočívala v udržování klidu mezi těmi, kdo se baví, a těmi, kdo spí. V roce 2018 berlínská vláda přislíbila milion eur na projekty odhlučnění poté, co spory o hluk s obyvateli donutily mnoho klubů zavřít. Podle Leichsenringa již financování využilo více než 40 klubů a využije ho i v dalším cyklu.
Montreal v rámci svých snah o rozvoj nočního života nedávno také vyhlásil grantový program pro alternativní zábavní podniky s méně než 400 místy k sezení, díky němuž mohou získat až 100 000 dolarů na odhlučnění. Součástí iniciativy pro noční život je zjednodušení procesu pro podniky, které chtějí mít otevřeno 24 hodin denně.
Mnozí zastánci 24hodinových měst tvrdí, že iniciativy noční ekonomiky se musí zaměřit nejen na bary, kluby a noční tarify, ale i na další druhy služeb a občanské vybavenosti. „Pokud pracujete na noční směny, platíte stejné daně jako všichni ostatní, ale obvykle máte menší přístup ke službám,“ řekl Mathieu Grondin, spoluzakladatel neziskové skupiny MTL 24/24, jejímž cílem je poskytnout rámec pro noční život v Montrealu. „Nemůžete si koupit jídlo nebo jít do veřejné knihovny. Rozšířením služeb na 24 hodin vytváříte spravedlivější město.“
