Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVládní koalice začala v polovině volebního období přešlapovat na místě, a to zejména co se týče konkrétních kroků k postupnému přijetí eura. Podle Martina Dvořáka je tedy logické, že vstup do eurozóny během tohoto volebního období není reálný. Čtyři koaliční strany sice tento krok podporují, ale nejsilnější vládní strana ODS je stále proti.
Zřejmě i proto chtělo hnutí STAN debatu posunout a udělat alespoň některé kroky, které přijetí eura alespoň částečně přiblíží a ke kterým dosud žádná vládní konstelace neměla odvahu. „To znamená přiblížit se dvouletému pobytu v kurzovém mechanismu ERM II,“ konstatuje Dvořák s tím, že jde o podmínku před tím, než národní stát přijme společnou evropskou měnu.
Co je ERM II?Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma. Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. (zdroj: ČNB) |
Vláda proto schválila návrh ministerstva financí a České národní banky a klíčovým státním institucím zadala tři posudky. Za rok pak na jejich základě vyhodnotí, zda je Česko na systém ERM II vůbec připraveno.
„Máme tedy v tuto chvíli v podstatě rok na to, abychom pohnuli veřejným míněním, protože jeden z nejčastějších a nejrelevantnějších argumentů je ten, že přijetí eura tlačíme na sílu, a lidé to ve skutečnosti nechtějí. Přitom poslední průzkum nevypadá negativně. 40 procent lidí by bylo schopno na euro přistoupit do deseti let, dalších 20 procent v trochu delší budoucnosti a 40 procent lidí euro odmítá,“ říká ministr Dvořák.
Zahradník to nenesl dobře
Podle něj je pozitivní, že debatu o euru odstartoval na začátku roku prezident Petr Pavel. „A rázem je tak eura v médiích i ve veřejném prostoru hodně. Je to skvělé, protože najednou se objevují argumenty, které dříve jakoby nebyly skoro dovoleny nebo nikdo s nimi neměl odvahu přijít.“
Podle něj dokonce i ODS, která euro v minulosti zásadně odmítala, postupně mění názor. „K mému potěšení se narativ uvnitř ODS postupně mění. Pan ministr Stanjura v nějakém rozhovoru říkal, že na počátku to bylo v ODS pro euro jeden proti devíti a dnes jsou to čtyři proti šesti.“
Tento optimismus však pošramotila situace ze začátku února, kdy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák jmenoval svým zmocněncem pro euro ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petra Zahradníka, což vyvolalo vážnou koaliční roztržku.
„A to je právě zajímavý moment vývoje. Protože jestliže říkáme, že čtyři strany z koalice jsou pro euro, tak pro mě bylo opravdu velikým, a ne zrovna příjemným překvapením, když jsem tam najednou (na koaličním jednání) stál na lavici obžalovaných jeden proti čtyřem. A ty čtyři koaliční strany osočovali STAN, že jsme zrádci, že jsme je podrazili, že děláme pravidla mimo koaliční dohodu, a tak dále. A tam jsem pochopil, že ta vůle (pro euro) tam úplně není.“
Zklamaný byl podle ministra i muž, kterého se koaliční tahanice dotkly nejvíce: Petr Zahradník. Ten tedy nakonec zmocněncem jmenován nebyl a zůstane na pozici Dvořákova poradce. „Myslím, že to nenesl úplně dobře. Je statečný, nechce tu práci opustit. A chce to dělat i jako poradce. Je připravený pustit se do plánů, které měl, ale určitě ho to nemohlo potěšit, protože samozřejmě on zkušenosti s politikou nemá.“
Křik, hněv a zrada
V další části Rozstřelu pak ministr poodhalil detaily z emotivního jednání o zmocněnci pro euro. Koaliční partneři na něj prý místy až křičeli a jejich hněv byl nelíčený. „Podle nich jsem udělal věc, která se nedělá, která je zradou. Ale myslím si, že jsme si to nakonec vyříkali, že se to nějakým způsobem uklidnilo.“
S odstupem času Martin Dvořák přiznává, že takto důležitý post měl dopředu s koaličními partnery předjednat. „Je pravda, že jsem podcenil míru naštvanosti, kterou tím vyvolám. A vycházel jsem opravdu z toho, že při práci na ministerstvu zahraničí je zmocněnců ministra celý balík.“
NERV udělá vládě analýzu cesty k euru. Místo zmocněnce má Dvořák zas poradce |
„Ale takhle super prudká reakce, včetně dohadovacího řízení… To mě překvapilo. Probůh: dva roky jsme měli tolik různých vnitřních trablů a nikdy nebylo dohadovací řízení. A najednou takhle teatrální předvolání na lavici obžalovaných? To mě překvapilo a přišlo mi to nešťastné i vůči myšlence eura,“ myslí si Martin Dvořák.
Bez větších vnitřních konfliktů fungovala stávající koalice zhruba dva roky. V poslední době je to ale právě hnutí STAN, které do vládní jednoty vnáší rozpory. Rozpaky koaličních politiků nevzbudily pouze diskuse o zmocněnci pro euro, ale například i kritika ministra školství Beka (STAN) za přijímačky na střední školy nebo rozpaky nad počínáním ministra vnitra Víta Rakušana, který jezdí po krajích a občas pronese názory, které vládním politikům příliš nevoní.
Žádné změny? To odmítáme
Začíná se tedy STAN od koaliční vlády distancovat? „Já si nemyslím, že slovo distancovat je to správné. My jsme se ale trochu vystrašili ve chvíli, kdy někdy na přelomu letošního a loňského roku, navíc hned dvakrát z povolaných úst z ODS, zaznělo, že tahle vláda už nebude dělat žádné změny. Nás to vystrašilo, protože si myslím, že necelé dva roky před volbami říct, že si teď jenom sedneme a budeme točit mlýnek, protože lidi žádné změny nechtějí, není dobrá strategie.“
„Měli jsme pocit, že to je něco, s čím musíme nějakým způsobem pohnout. A upřímně, kdyby se kterákoliv jiná koaliční strana rozhodla, že jejich předseda bude jezdit na žhavá místa, diskutovat a obhajovat vládu, nejenom STAN, tak bych to ocenil. Myslím si, že by to naopak mělo být impulsem pro ostatní, ne nám říkat, že jsme zrádci, že jsme je podrazili, ale naopak říct, že to je skvělý nápad a že třeba pojedou příště například do České Lípy nebo někam, kde nás taky nemají rádi,“ popisuje ministr Dvořák.
V závěru Rozstřelu pak mluvil ministr Dvořák o své evropské agendě. Mimo jiné naznačil, která země je v tuto chvíli nejblíže členství v Evropské unii. „Já bych měl být politicky korektní, takže všichni jsou skvělí, jistě to dělají dobře, ale Albánie je určitě jedna ze zemí, které k tomu mají momentálně politicky a institucionálně nejblíž.“
A co členství Ukrajiny v EU? Nebo vedle Albánie i dalších balkánských států? A jak změní politické ovzduší v Evropské unii blížící se volby do Evropského parlamentu? I na to odpovídal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v Rozstřelu.
