Podle zprávy, která má být oficiálně zveřejněna v průběhu února, je těžba přírodních materiálů na Zemi již zodpovědná za 60 procent všech vlivů globálního oteplování včetně změn využití půdy, 40 procent dopadů znečištění ovzduší a více než 90 procent globálního nedostatku vody a ztráty biologické rozmanitosti související s půdou.
Janez Potočnik, bývalý evropský komisař a spolupředseda panelu OSN, který analýzu vypracoval, uvedl, že zdražení surovin v předpokládaném rozsahu téměř jistě vyvolá častější a silnější bouře, sucha či další klimatické katastrofy. „Vyšší čísla znamenají vyšší vlivy na planetu,“ řekl. V podstatě už na Zemi podle něj neexistují žádná bezpečná místa. Již nyní jsme mimo bezpečný modus operandi, a pokud budou tyto trendy pokračovat, bude to ještě horší. „Extrémní povětrnostní jevy budou zkrátka mnohem častější, a to bude mít stále vážnější finanční a lidské náklady,“ dodal Potočnik.
Ironie stanovené hranice oteplování: miliardy lidí se vaří, oceánům navzdory |
Elektromobily například spotřebovávají téměř desetkrát více kritických surovin než ty konvenční a dosažení čistých nulových emisí z dopravy do roku 2050 by vyžadovalo šestinásobné zvýšení těžby kritických nerostů pro jejich výrobu během příštích patnácti let.
Buď zelená, nebo žádná
Zpráva také uvádí, že více práce na dálku, lepší místní služby a nízkouhlíkové možnosti dopravy, jako jsou jízdní kola nebo vlaky, by mohly být při uspokojování potřeb mobility lidí stejně účinné jako zvýšená výroba vozidel, a to s méně škodlivými dopady na životní prostředí.
Velkou část evropské bytové krize by podle této zprávy bylo možné vyřešit lepším využitím prázdných domů, nedostatečně využitých prostor a komunitně zaměřeným bydlením, spíše než výstavbou dalších domů na panenské půdě, tvrdí dokument.
Systémové efektivní využívání zdrojů by také do roku 2060 mohlo snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent ve srovnání se současnou úrovní.
Tichý oceán se ochlazuje. Teorií je několik, vědci ale stále neznají příčinu |
Náš vztah k přírodě bude vyřešen buď kolektivní moudrostí a úsilím, anebo tvrdým a velmi bolestivým způsobem v podobě konfliktů, pandemií či migrace, uvádí se ve zprávě. Budoucnost bude buď zelená, anebo žádná, dodává.
Co se spotřebou?
„Snížení spotřeby zdrojů je nezbytné pro minimalizaci vzájemně propojených tlaků na životní prostředí, uvedla pro deník The Guardian Zakia Khattabiová, ministryně pro klima a životní prostředí Belgie, která v současné době rotuje jako předsednická země EU. Budoucí politici EU se podle ní v oblasti oběhového hospodářství musí více zaměřit na opatření na straně poptávky, aby bylo možné tyto problémy řešit.
Není to jen horko. Změny klimatu zaskočily i vědce, vše se děje rychle, říkají |
V rámci evropského Green Dealu se materiálová a odpadová stopa zemí EU sleduje a zaznamenává online. Blok ale zatím nepřistoupil k žádnému legislativnímu stanovení cílů pro snižování spotřeby. Očekává se ale, že tato otázka se bude projednávat na červnovém zasedání ministrů životního prostředí EU.
„V průběhu let byly vypracovány ukazatele pro sledování pokroku v oblasti oběhového hospodářství v EU včetně ukazatelů týkajících se stopy naší materiálové spotřeby. Co nám však navíc chybí, je společné evropské chápání našich cílů, pokud jde o snižování této stopy,“ uvedl k tématu jeden z představitelů předsednictví EU.
Průměrná roční materiálová stopa Evropanů činí 15 tun na osobu, přičemž na čele žebříčku je Finsko se 46 tunami na obyvatele a na konci Nizozemsko se 7 tunami na obyvatele.
Finsko také produkuje nejvíce odpadu na osobu v EU (20 993 kg), zatímco Chorvatsko nejméně (1 483 kg). Průměrná odpadová stopa občana EU v roce 2020 činila 4 815 kg.
