Budovu SEFO chce autor jeho návrhu a nyní také posvěcený projektant Jan Šépka tisknout z betonu, má jít o největší stavbu svého druhu na světě.
Muzeum umění Olomouc včera podepsalo smlouvu na projekční práce s vítězem tendru – firmou Šépka architekti.
„Stavební povolení bychom měli rádi do konce roku. Od příštího roku chceme zpracovávat prováděcí dokumentaci, která by měla také sloužit pro výběr dodavatele. Ten by tedy spolu se zahájením prací měl být na programu za dva roky,“ přiblížil Šépka s tím, že samotná stavba by mohla trvat zhruba tři roky.
SEFO bude stát v proluce v Denisově ulici, kde vytvoří spojnici se stávající budovou muzea. Poslouží nejen jako výstavní prostor, ale také zázemí pro knihovnu, studovnu či archiv, které nyní sídlí v nevyhovujících podmínkách. Počítá se i s depozitáři pro umělecké sbírky.
„Je to první takový projekt v porevolučních dějinách Česka,“ vyzdvihl za zřizovatele muzea ministr kultury Martin Baxa. Poslední nová muzejní budova v českých zemích vznikla před téměř sto lety.
Pomůže robotická technologie
Experti plánují využít pro stavbu robotickou technologii 3D tisku z vysokopevnostního betonu UHPC. Práce by se tak obešly bez bednění i ocelových výztuží, které jsou v betonových konstrukcích běžné.
„V roce 2009, kdy vznikala naše studie, nebyl tento způsob známý. Mezičas patnácti let nám umožnil přemýšlet o nových věcech,“ přiblížil Šépka. Z trojrozměrného tisku stojí podle něj ve světě menší budovy, rodinné domy či interiérové prvky, ale tak velká stavba ještě nikoliv.
Líbí se vám plánovaná podoba Středoevropského fóra Olomouc?
Architekt by celý objekt rád pojal v nízkoenergetickém standardu, případně jako pasivní dům. Na stavbu expozice vláda v roce 2019 uvolnila 593 milionů korun. Zařazení energetické úspornosti do projektu by cenu zvýšilo, na druhou stranu by muzeum mohlo dlouhodobě ušetřit na provozu.
Zdrojem energie by měly být geotermální vrty, připravují se již první zkoušky. Úsporám má napomoci pětadvacet centimetrů silná dutá nosná stěna překrývající výrazně tlustší vrstvu izolace, stejně jako minimum oken.
Architektura nemá šokovat, namítají kritici
Podoba fóra od počátku vzbuzuje ostré reakce. Předloni například Olomoucký spolek okrašlovací usiloval o vyhlášení referenda.
Milníky SEFO* 2008 Ministři kultury zemí Visegrádské čtyřky v Muzeu umění slavnostně podepsali zakládací listinu Středoevropského fóra. |
„Architektura, zvlášť ta veřejná, má tvořit prostor pro život, nemá se vytahovat, předvádět ve formě, šokovat, či dokonce vnucovat,“ zdůvodňoval tehdy požadavek předseda spolku Richard Benýšek.
Město však reagovalo, že nemůže tímto způsobem ovlivňovat plány jiných investorů. Proti podobě byli například i památkáři magistrátu, stavbu ovšem posvětil krajský úřad. Vedení muzea celou situaci bedlivě sleduje.
„Vnímáme kritické ohlasy z řad veřejnosti, nezlehčujeme je ani je nepřehlížíme. Jde nám však v prvé řadě o co nejlepší vstup moderní architektury do zdejší velmi cenné městské památkové rezervace. Na základě mnoha konzultací a návštěv těch nejvýznamnějších muzejních institucí na celém světě jsme přesvědčeni o kvalitách a promyšlenosti předloženého řešení,“ reagoval ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal.
„Projekt SEFO však není jen o architektuře nového objektu, ale také o bohaté a pestré obsahové náplni, která představí středoevropskou kulturu 20. a 21. století,“ doplnil.
Ministr Baxa připomenul, že vize Středoevropského fóra patří mezi kulturní priority státu, a proto i před blížící se ekonomickou krizí rozhodl před dvěma lety o pokračování projektu. „Myslím si, že SEFO naplňuje jednu z důležitých věcí, aby česká kultura překročila geografické hranice naší země a prezentovala se v širším mezinárodním kontextu,“ míní.
Na parcele ukryté za ohradou v sousedství muzea stálo ještě v roce 1969 pět staveb. „Lákalo mě skloubení měřítek a protikladných světů drobné středověké parcelace a velkých paláců olomouckého předhradí,“ přiblížil pojetí návrhu Šépka.
