Padla francouzská vláda. Macron přijal demisi premiérky Borneové

  • 41
Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala i se svou vládou. Prezident Emmanuel Macron ji přijal. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nové vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o čtyřiatřicetiletém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Macron o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku. Podle listu Le Figaro premiérce poděkoval „z celého srdce“ za její „příkladnou práci ve službě národu“. Jméno jejího nástupce zatím neoznámil. Borneová uvedla, že „víc než kdy jindy“ je potřeba prosadit vládní reformy.

Dvaašedesátiletá politička se francouzskou premiérkou stala v květnu 2022 poté, co premiér Jean Castex, jenž stál v čele kabinetu od července 2020, podal demisi. Je teprve druhou ženou, která byla ve Francii jmenována do čela vlády, a to po Édith Cressonové. Ta byla premiérkou v letech 1991 až 1992.

Borneová je držitelkou několika významných řádů, například rytíř Čestné legie. V poslední době se však potýkala s poklesem popularity. V rámci nedávného průzkumu Elabe pro deník Les Échos bylo pouhých 23 procent oslovených lidí přesvědčených, že je schopná účinně čelit problémům, s nimiž se Francie potýká.

Vnímám hněv lidí, ale důchodová reforma je nezbytná, řekl Macron

Borneová podala demisi už v červnu 2022 poté, co vládnoucí centristická koalice Spolu prezidenta Macrona ztratila po volbách většinu v parlamentu. Prezident však tehdy demisi odmítl přijmout. Vláda tak pokračovala dál za složitého vyjednávání o novém kabinetu, pak přežila hlasování o nedůvěře vyvolané levicovým blokem NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie).

Během schvalování rozpočtu na rok 2023 kabinet využil zvláštních ústavních pravomocí, díky kterým není potřeba, aby zákon schválili zákonodárci. Kvůli tomu, že obešel parlament, aby prosadil rozpočet, pak čelil dalšímu neúspěšnému pokusu o vyslovení nedůvěry.

Loni v březnu se vláda rozhodla prosadit kontroverzní důchodovou reformu bez hlasování parlamentu, což vyvolalo násilné nepokoje. Opozice poté neuspěla se dvěma návrhy na vyslovení nedůvěry vládě a Macronova důchodová reforma, mimo jiné zahrnující zvýšení hranice odchodu do důchodu na 64 let, tak byla přijata.

Platnost nepopulární důchodové reformy pak v dubnu 2023 v zásadních bodech potvrdila francouzská Ústavní rada. Průzkum veřejného mínění krátce poté ukázal, že téměř dvě třetiny Francouzů si přejí v čele vlády vidět někoho jiného než Borneovou. Premiérce, která ve svém prvním projevu po uvedení do funkce prohlásila, že chce kultivovat politický dialog, většina dotázaných zazlívala právě jeho absenci.

Změny pár měsíců před eurovolbami

Šéf Elysejského paláce podle vládních zdrojů francouzských médií patrně chystá rozsáhlou obměnu na vládních postech. Cílem změn je zřejmě najít premiéra, který dokáže udržet jednotu vládního bloku rozštěpeného kvůli neshodám kolem návrhu zákona o přistěhovalectví.

Macron tvrdě narazil. Levice se spojila s pravicí proti novému zákonu o migraci

Ten francouzské Národní shromáždění nečekaně odmítlo v polovině prosince. Návrh neprošel, protože se proti němu společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Parlament nakonec pozměněný zákon schválil těsně před Vánoci. Nová legislativa je restriktivnější, než se čekalo. Omezí zejména sociální dávky cizincům.

Francouzský parlament změnil migrační zákon. Je přísnější, než se čekalo

Nástupce Borneové by také měl najít spojence k dosažení většiny v parlamentu, kterou teď vláda nemá. Pád francouzské vlády přichází pět měsíců před volbami do Evropského parlamentu, připomíná agentura Reuters. Očekává se, že nejen francouzští euroskeptici v nich budou mít rekordní zisky.

Ve Francii podle průzkumů veřejného mínění Macronova strana před červnovým hlasováním zaostává za krajně pravicovým Národním sdružením přibližně o osm až deset procentních bodů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video