Francouzská premiérka Élisabeth Borneová schválení nového imigračního zákona ocenila. „Mám pocit splněného úkolu,“ řekla stanici France Inter. Podle ní vládní tábor splnil svůj slib, že umožní rychlejší vyhošťování migrantů, kteří nemají povolení k pobytu, a zároveň lepší integraci těch, kteří právo pobývat ve Francii získají.
Návrh, který nyní schválil parlament, je podle agentury DPA restriktivnější, než se původně plánovalo. Jde o politické vítězství prezidenta Emmanuela Macrona, které však odhalilo trhliny v jeho centristické většině, píše Reuters s tím, že se spekuluje, že někteří ministři hodlají podat demisi. To už udělal ministr zdravotnictví Aurélien Rousseau, byť to premiérka předtím popřela.
Ve středu večer by měl Macron vystoupit s projevem v televizi, kde by měl přijetí nového zákona obhajovat. Minulý týden dotyčný zákon v jiném znění parlamentem neprošel – postavili se proti němu poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé.
Macron tvrdě narazil. Levice se spojila s pravicí proti novému zákonu o migraci |
Francouzská vláda návrh původně prezentovala jako zákon „cukru a biče“, který migrantům působícím v sektorech s nedostatkem pracovní síly usnadní legalizaci pobytu, a naopak usnadní vyhošťování těch, již do Francie přijdou nelegálně. Aby získala podporu pravice, musela se však vláda uvolit k prodloužení doby, po které mohou migranti žádat o sociální výhody, a to pět let pobytu ve Francii.
Zákonodárci usnadnili odebírání občanství a naopak zpřísnili podmínky pro jeho udělování. Zákon dává také parlamentu pravomoc stanovovat migrační kvóty, což ovšem sám vládní tábor pokládá podle agentury AFP za neústavní. Kvóty jsou jedním z bodů ve znění zákona, ve kterém vláda ustoupily pravicové opozici. Vládní strany totiž nemají většinu v Národním shromáždění.
Nezpochybnitelné vítězství, jásá Le Penová
Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně asi 5,1 milionu cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků a úřady odhadují, že 600 tisíc až 700 tisíc lidí žije ve Francii nelegálně. Francie se dlouho prezentovala jako země s velice štědrým sociálním systémem, do kterého se mohli zapojit i zahraniční občané a žádat o podporu na nájemné nebo péči o děti.
Nyní však krajní pravice a v poslední době také konzervativci prosazují, že tyto výhody by měly být vyhrazené pouze Francouzům. Po změnách migračních pravidel volá i francouzská veřejnost. V nedávném průzkumu dvě třetiny Francouzů uvedly, že se domnívají, že imigrace ze zemí mimo Evropskou unii může pro Francii představovat hrozbu.
Pravicová opozice, jejíž poslanci ve většině případů zákon podpořili, mluví o úspěchu. Šéf Republikánů Éric Ciotti tvrdí, že se jedná o „historické vítězství pravice“, které je „užitečné pro Francouze“. Podle někdejší vůdkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se jedná o malý krok vpřed ve snaze zmírnit imigraci. Schválení zákona je podle ní „nezpochybnitelné ideologické vítězství RN“.
Chceme statistiky o rase, žádají ve Francii žijící imigranti i krajní pravice |
Velmi kritická je ke schválenému znění zákona naopak levice. Kritizuje jednotlivá opatření i to, že Macronův tábor se opřel o podporu RN při hlasování v dolní komoře parlamentu. Vůdce strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon kritizoval, že zákon napsali a schválili společně zástupci vládních stran a RN. Podle něj vznikla mezi Macronovým táborem a krajní pravicí „nová politická osa“.
Podle premiérky Borneové by však zákon dolní komora parlamentu schválila i bez hlasů RN. Stanice France Info ovšem upozornila, že je to pravda jen částečná. Pro zákon hlasovalo v úterý večer 349 poslanců, proti jich bylo 186. Kdyby 88 poslanců RN hlasovalo proti zákonu, Národní shromáždění by ho zamítlo. Legislativní text by však byl schválen v případě, že by se zákonodárci RN zdrželi hlasování nebo se ho nezúčastnili. Borneová také odmítla, že by ve vládním táboře byla zásadní krize, jelikož pro zákon hlasovalo jen 80 procent vládních poslanců.
