„Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam. Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to,“ uvedla ve videu na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu. To se už však považuje za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
Kritika migračního paktu je z jiné planety, ochrání i Česko, míní Lipavský |
Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí tento den do historie. „Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu,“ uvedla na síti X. „Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala.
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinný screening lidí na vnějších hranicích. Dále pak balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, jež reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje normy, jež musí člověk splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu.
Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla pro solidaritu mezi členskými státy. Ty přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
20th December 2023 will go down in history.
The day the EU reached a landmark agreement on a new set of rules to manage migration and asylum.
Europe has once again defied the odds.
I'm very proud that with the Migration & Asylum Pact, we have delivered and provided solutions. https://t.co/Ic2AXYeKqN
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Český ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
EU se shodla na migrační reformě, její součástí bude povinná solidarita |
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra už na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.
Jak vypadá konečná verze právě „mechanismu solidarity“ je zatím nejasné, text všech dojednaných legislativních návrhů zatím nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.
Unie se dlouho marně pokoušela shodnout na reformě migrační a azylové politiky. Evropská komise ji předložila v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. Povinné přerozdělování migrantů, zkráceně označované jako kvóty, před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko.
Klíč ke kontrole migrace, zní z Německa
„Politická dohoda o společném evropském azylovém systému z dnešní noci má obrovský význam. Společný evropský azylový systém je klíčem k celkové kontrole a řízení migrace, k ochraně humanitárních standardů a k omezení nelegální migrace,“ uvedla německá ministryně vnitra Nancy Faeserová s tím, že za nalezení shody celou noc tvrdě bojovala.
„Pokud chceme zachovat v Evropě otevřené vnitřní hranice, musíme chránit vnější hranice a musíme mít fungující postupy,“ řekla ministryně. Uvedla, že ti, kdo mají jen omezené vyhlídky na získání ochrany v Evropské unii, budou procházet azylovým řízením na vnějších hranicích. „A pokud budou odmítnuti, musejí odejít. Tak zajistíme podmínky pro to, abychom mohli chránit ty, kteří ochranu nezbytně potřebují,“ dodala.
Dohodu za významnou označil také německý kancléř Olaf Scholz. Německo, které je migrací obzvláště zasaženo, kvůli proudu žadatelů o azyl kontroluje hranice s Českem, Polskem, Švýcarskem a Rakouskem. Jako jednu z podmínek k ukončení ostrahy hranic označuje Berlín unijní migrační dohodu a důslednou ochranu vnějších hranic evropského bloku.
Německo oznámilo další prodloužení kontrol na hranicích s Čechy, Poláky a Švýcary |
„Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy – i Německu,“ napsal na síti X.
V Německu letos do konce listopadu požádalo o azyl přes 304 tisíc lidí, což je o 60 procent více než za stejné období loňského roku. Nejvíce žádostí registruje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) od občanů Sýrie (95 663), Turecka (55 354), Afghánistánu (48 172) a Iráku (10 376).
Bez potřebných dokladů letos do konce října podle spolkové policie přicestovalo do Německa 112 tisíc lidí, což bylo o 20 tisíc více než za celý loňský rok. Listopadovou statistiku policie ještě nezveřejnila, už předem však ohlásila výrazný pokles nelegální migrace. O velkém poklesu v posledních dnech opakovaně hovořila i Faeserová, která to spojuje s obnovenými hraničními kontrolami.
