Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
Kontroly se SlovenskemKvůli sílící migraci zavedlo Česko v koordinaci s Polskem namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října, původně na deset dní. „Neumím si představit, že budeme jediný stát, který kontroly zruší,“ řekl k tématu poté Rakušan. Vláda kontroly prodloužila nejméně do 3. ledna 2024. Kontroly se opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů ČR zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Mají předejít tomu, aby se cesty migrantů přesunuly do Česka. |
Lipavský řekl, že je za shodu rád. „Migrační pakt potřebujeme. Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů,“ uvedl. Pravidla podle něj pomohou udržet Schengen, který je aktuálně pod obrovským tlakem. „Je to dobrá zpráva,“ řekl.
Kritika migračního paktu ze strany opozice je podle Lipavského „z jiné planety“. „Oni to asi berou tak, že čím hůř, tím lépe pro ně,“ míní ministr zahraničí. Kabinet je ale podle něj odpovědný a podporuje dohodu, která pomůže bránit i Česko. Válek uvítal, že se shoda našla. „A že tam nejsou žádné kvóty a nic z toho, co by jakkoliv omezovalo české občany,“ řekl Válek.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
Kontroly a větší zapojení. Europoslanci se dohodli na pravidlech migrace |
Série norem počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů, rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu i povinnou solidaritou všech států s přetíženými zeměmi. Pomoct jim budou moci různými způsoby.
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinný screening lidí na vnějších hranicích. Dále pak balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, jež reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje normy, jež musí člověk splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu.
Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla pro solidaritu mezi členskými státy. Ty přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Nemá koule, aby to zablokoval, řekl Babiš o Fialovi a migračním paktu |
Český ministr vnitra Vít Rakušan dříve opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.
