„Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Rada udělila kandidátský status Gruzii. Evropská unie otevře vyjednávání s Bosnou a Herzegovinou, jakmile bude dosaženo potřebného stupně plnění kritérií pro členství, a vyzvala Komisi, aby do března předložila zprávu s cílem přijmout takové rozhodnutí,“ napsal Michel.
Jak dodal, jde o „jasný signál naděje“ pro tamní obyvatele a celou Evropu. Unie udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po ruské invazi. Otevření rozhovorů s Ukrajinou přitom ještě ve čtvrtek ráno odmítal maďarský premiér Orbán.
O čem mluvili? Bylo to upřímné, řekl Zelenskyj k vášnivé debatě s Orbánem |
Podle portálu Politico i informací listu The Guardian nicméně při rozhodování prezidentů a premiérů opustil místnost. Odchod byl podle diplomatických zdrojů předem domluvený. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty uvedla, že maďarský premiér nebyl v místnosti, ale věděl a souhlasil s tím, že ostatní lídři budou rozhodovat o Ukrajině v jeho nepřítomnosti.
To potvrdil také irský premiér Leo Varadkar. „Nesouhlasí s tím rozhodnutím, nemění svůj názor, ale v zásadě se rozhodl nevyužít svého práva veta,“ řekl Varadkar podle Reuters novinářům. „Postoj Maďarska je jasný: Ukrajina není připravena na start vyjednávání o členství v EU. Je zcela nesmyslné, iracionální a nesprávné rozhodnutí začínat za těchto okolností rozhovory s Ukrajinou, a Maďarsko svou pozici nezmění,“ uvedl i Orbán ve videu na sociální síti X.
Ostatních šestadvacet členských států však podle něj trvalo na tom, aby se rozhodnutí přijato. „Maďarsko se nechce podílet na tomto špatném rozhodnutí, a proto se dnešního rozhodnutí neúčastnilo,“ řekl maďarský premiér. Jednání o úpravách víceletého unijního rozpočtu podle něj pokračují.
Jednomyslnost byla dodržena„Právní základ je ten, že došlo v této záležitosti k rozhodnutí Evropské rady, které nebylo blokováno žádným z členů Evropské rady,“ vysvětlil nejmenovaný unijní činitel. Co přesně se na jednání summitu stalo, nyní vědí jen samotní prezidenti a premiéři. Podle zdrojů ČTK Viktor Orbán místnost skutečně opustil a nikdo proti tomu nic nenamítal. Na summitu EU se totiž nehlasuje, jen se předseda Evropské rady ptá přítomných, zda s danými závěry souhlasí a když se nikdo nevyjádří, znamená to, že dané rozhodnutí neblokuje. Orbánův odchod z místnosti byl totiž podle všeho předem domluvený. A za domluvou stál podle nejmenovaných zdrojů německý kancléř Olaf Scholz. Zda něco za tento postoj maďarskému premiérovi slíbil, není zatím jasné. Podle portálu Politico Scholz v jednu chvíli přímo před všemi na jednání Orbánovi řekl, že jestliže s dohodou o Ukrajině opravdu není ochotný souhlasit, může opustit místnost, aby mohli lídři EU přijmout jednomyslné rozhodnutí v jeho nepřítomnosti. Orbán si tímto způsobem zachoval tvář pro své domácí publikum. Zda k něčemu podobnému, tedy odchodu některého z premiérů či prezidentů z jednací místnosti, aby se podařilo prosadit důležité rozhodnutí, došlo i v minulosti, diplomaté v Bruselu novinářům nedokázali říct. |
Budeme tvrdě pracovat, slibuje Moldavsko
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí ze summitu přivítal. „Je to vítězství Ukrajiny. Je to vítězství pro celou Evropu. Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje,“ napsal na sociální síti X. Prezident se právě setkal s veliteli amerických sil v Evropě v německém Wiesbadenu, odkud vyzval americký Kongres k další pomoci Ukrajině.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová rovněž ocenila rozhodnutí summitu EU, Moldavsko je podle ní odhodlané tvrdě pracovat. „Moldavsko dnes souhlasem EU s přístupovými rozhovory otáčí novou stránku. Cítíme vřelou náruč Evropy. Děkujeme za vaši podporu a víru v naši cestu,“ napsala.
Německý kancléř Olaf Scholz pak uvedl, že Ukrajina a Moldavsko patří do evropské rodiny. „Silný signál o podpoře a perspektivě pro Ukrajinu,“ napsal kancléř na sociální síti X.
Posun v přístupových procesech vítají i další evropští lídři. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že čtvrtek „zůstane vrytý do dějin naší Unie“. Finský premiér Petteri Orpo zase hovořil o historickém momentu a naději pro občany Ukrajiny a Moldavska, podle švédského šéfa vlády Ulfa Kristerssona jim šéfové států a vlád zemí Unie vyslali „jasný signál, že vaše budoucnost je v EU“.
Za důležitý signál pak krok označil i český premiér Petr Fiala. Evropská unie tím podle něj dává najevo, že má zájem o tyto země a o jejich budoucnost. Dosažení dohody prý nebylo jednoduché, je však důležité, že Evropská unie opět v těchto klíčových věcech udržela jednotu.
Čtvrteční summit Evropské rady je podle českého premiéra jeden z nejtěžších, které dosud absolvoval. Přijatá rozhodnutí označil za „velký krok kupředu a úspěch pro Evropu i státy EU“. „Odsouhlasili jsme text závěrů Evropské rady, který se týká Ukrajiny. Potvrdili jsme naši podporu této země a odsoudili ruskou agresi. Jde o důležitý signál jednoty, zvláště v těchto těžkých časech, kdy se objevují různé předpovědi, že jsme už unaveni,“ řekl Fiala.
„Blahopřejeme,“ vzkázal východoevropským partnerům na platformě X francouzský prezident Emmanuel Macron. „Dnešek je pro Evropu historický den,“ reagoval zase španělský premiér Pedro Sánchez.
Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty Kyjev podle listopadového hodnocení Evropské komise všechny nesplnil. EK tehdy Ukrajinu vyzvala, aby v reformách pokračovala. Některé potřebné zákony Ukrajinci nicméně schválili v uplynulých dnech.
The European Council has decided to open accession negotiations with Ukraine & Moldova.
#EUCO granted candidate status to Georgia. And the EU will open negotiations with Bosnia and Herzegovina once the necessary degree of compliance with the membership criteria is reached and… https://t.co/urEhOzLBFu
