Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvLukáš Visingr v Rozstřelu například řekl, že Ukrajinci zaznamenali veliký úspěch v Černém moři. „Útoky ukrajinských dronů a řízených raket tam dokázaly těžce zasáhnout ruskou černomořskou flotilu. To je obrovský úspěch, a většina velkých válečných lodí ruské flotily se proto přesunula ze Sevastopolu do Novorossijsku a Feodosie.“
„Ruské lodě na západ od Krymu už prakticky vůbec nevyplouvají, protože ruští námořníci se oprávněně bojí, že by se stali terčem ukrajinských úderů. A dá se říct, že západní část Černého moře je svobodná pro plavbu, samozřejmě s nějakým rizikem kvůli minám,“ konstatuje analytik.
Ukrajina zlomila nadvládu Ruska na moři, jeho lodě jsou v ohrožení, píše list |
A to podle něj představuje obrovské vítězství Ukrajiny z ekonomického hlediska. „Lodě s ukrajinským obilím i se zásobami pro Ukrajinu totiž mohou víceméně svobodně plout oběma směry, jen s nějakým malým rizikem. A to je nejvýznamnější úspěch, jakého Ukrajina v letošním roce dosáhla.“
Pozemní operace nedopadla podle představ...
Na druhou stranu pozemní protiofenziva nedopadla podle ukrajinských představ. „Ukrajinci měli k dispozici velké množství vojáků a také techniku ze Severoatlantické aliance. Země NATO vycvičily množství ukrajinských vojáků. Ale bojové zkušenosti se dají získat opravdu jen přímou účastí v bojích, ty nejde nikoho naučit na cvičišti.“
„Podle některých zpráv ukrajinští vojáci v některých situacích skutečně selhali, nepostupovali tak, jak postupovat měli. Dalším důvodem je i to, že se ofenziva odkládala. Počítalo se s tím, že začne někdy brzy na jaře, ale ve skutečnosti začala až s příchodem léta,“ říká Visingr.
„A to poskytlo Rusům čas na vybudování velkého množství obranných pozic, vytvořit tam do hloubky členěnou obranu a rozšířit takzvanou Surovikinovu linii, a to zvláště na jihu Ukrajiny v Záporožské oblasti, kam směřovala největší část ukrajinské protiofenzivy. A pokud Rusové něco umějí, tak je to budování obrany,“ připouští analytik.
Vzhledem k opožděné ukrajinské ofenzivě mohli Rusové podle Lukáše Visingra nasadit intenzivněji své letecké síly v obraně. Velké ztráty způsobily Ukrajincům ruské bitevní vrtulníky a Rusové začali ve velkém měřítku používat i klouzavé naváděné pumy, kterými zasahují ukrajinské pozice.
...ale není to selhání
„Netroufl bych si ale říct, že to je ze strany Ukrajiny neúspěch, nebo dokonce selhání. Tomuto slovu bych se rád vyhnul, protože Ukrajinci dokázali postoupit a způsobili Rusům obrovské ztráty. A už před protiofenzivou jsem říkal, že úspěch by se neměl měřit jenom dobytým územím, ale i ztrátami, které Ukrajina Rusům způsobí. A ztráty na ruské straně jsou opravdu obrovské,“ myslí si analytik.
V další části Rozstřelu se pak Lukáš Visingr zamyslel nad tím, jak se bude válka vyvíjet dál. Když se podle něj hovoří o patové situaci, neznamená to, že válka navždy zamrzne. „Může to znamenat nějakou dočasnou situaci, kdy se fronta příliš nehýbe. Ale když se pak jedné straně podaří najít nějaký způsob, jak frontové linie prolomit, tak se válka opět může přesunout do nějaké dynamické fáze.“
„Ale momentálně určitě nevidím prostor pro mírová jednání,“ myslí si analytik. „Není mi úplně jasné, kdo s kým a o čem by měl jednat. Ukrajinci si sami dekretem zakázali jednání s Vladimirem Putinem, takže ze strany Ukrajiny to ani není možné.“
Rusové si navíc stále kladou vůči Ukrajině požadavky, které jsou naprosto nerealistické. „Chtějí, aby Ukrajinci uznali to, čemu Rusové říkají nová územní realita, tedy anexi čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v loňském roce obsadilo.“
Mír bude, až dosáhneme cílů. Pomoc Ukrajině uvadá, řekl Putin na tiskovce |
„Ono se říká, že války většinou končí mírovou smlouvou. Jenže ta zpravidla formalizuje situaci, které se dosáhlo na bojišti. Nejdřív proto předpokládám, že bude muset dojít k nějaké výrazné změně poměru vojenských sil nebo k přesvědčivému vojenskému vítězství jedné strany. A teprve na základě toho pak bude možné přinutit druhou stranu, aby akceptovala novou realitu,“ předpovídá Lukáš Visingr.
Amerika posílá do Kyjeva svého generála
Právě v to letos podle něj doufali Ukrajinci v souvislosti s protiofenzivou. „Chtěli způsobit Rusům tak rozsáhlou vojenskou porážku, že by je to psychologicky a politicky naprosto vykolejilo, možná by to vedlo i k politickým změnám v Kremlu.“
„Ukrajinci to zkusí znovu,“ předpokládá analytik. „Trochu jinak, pravděpodobně v příštím roce. Jak to bude vypadat, o tom se začíná zatím jen spekulovat. Objevily se zprávy, že Američané posílají do Kyjeva tříhvězdičkového generála a že se chystají nové scénáře pro další ukrajinský postup v příštím roce, který by mohl dosáhnout nějakého výrazného vojenského úspěchu a mohl by donutit Rusy k jednání.“
Opevnit se, nebo zaútočit? USA a Ukrajina se přou o strategii na příští rok |
„Také se začíná pracovat na tom, aby se rozšířily průmyslové kapacity Ukrajiny. V některých zemích totiž ochota podporovat Ukrajinu klesá, takže cílem je dosáhnout toho, aby větší část výroby probíhala přímo na Ukrajině a aby se Ukrajina stala méně závislou na dodávkách zbraní ze Západu,“ říká Visingr.
V souvislosti s dalšími dodávkami zbraní se v poslední době stále častěji hovoří o Austrálii. „Na seznamu zbraní, o které Ukrajina před pár dny požádala, se vyskytují i stíhačky F/A-18 Hornet. A to jsou letouny, které má ve výzbroji právě i Austrálie. Část těchto strojů je v Austrálii vyřazená ze služby a řeší se, že by bylo možné předání těchto strojů Ukrajině.“
A co další zbraně?
„Australští generálové o to hodně stojí,“ vysvětluje Visingr. „Hornety jsou původně námořní letouny a jsou schopny nést i známé protilodní řízené střely Harpoon. A kombinace hornetů s harpoony nad Černým mořem, to je něco, co by mohlo Rusy velmi potrápit.“
Stále podle analytika platí, že Ukrajina potřebuje dělostřelectvo, dělostřeleckou munici a požádala i o větší počet tanků Abrams. „Ale v požadavcích se objevují i další zbraňové systémy, které Ukrajina zatím nemá.“
Rusové postupují na celé frontě. Situace je katastrofální, hlásí Ukrajina |
„Kromě zmíněných letounů Hornet například i protiraketové řízené střely, protože Ukrajina chce získat obranu proti ruským balistickým raketám. Dále žádá bitevní vrtulníky Apache. Objevily se zprávy, že několik států NATO už zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na těchto strojích, mimo jiné Británie nebo Nizozemsko,“ tvrdí analytik.
A pak je tu podle něj také požadavek na několik typů bezpilotních letadel. „Mimo jiné třeba na letouny Gray Eagle, o které Ukrajina žádala už před nějakou dobou, ale Američané z dodávky ustoupili, údajně v obavách z toho, že by se těchto strojů mohli zmocnit Rusové.“
V jaké fáze války se teď nacházíme? Zintenzivní Rusko útoky před březnovými prezidentskými volbami? Jak bude vypadat zima? Bude se bojovat? A mají Rusové i nadále výhodu v neomezených možnostech náboru vojáků? I na to odpovídal analytik a publicista Lukáš Visingr v Rozstřelu.
