Ztráta z hlavní činnosti se každoročně zvyšuje o několik desítek milionů, zisk z hospodářské činnosti ale poslední čtyři roky narostl třikrát.
Vývoj hospodaření považuje Přibyl v současné chvíli za uspokojivý. „V tuto chvíli můžeme konstatovat, že pokud věci půjdou tak, jak jdou, tak jsme schopni ve zdraví a nezmenšené aktivitě přežít jak rok 2030, kdy skončí státní příspěvek, tak i rok 2043, kdy skončí výplata finanční náhrady,“ prohlásil.
Deset let od majetkového narovnání je tak katolická církev podle Přibyla hospodářsky stabilizovaná.
Na dani z příjmu loni katolická církev odvedla 312 milionů korun, státu tak vrátila více než polovinu státního příspěvku na provoz, který činil 580 milionů. „Hlavní činností církve není činnost hospodářská, je to činnost duchovní. Můžeme říct, že je svou povahou dobrovolnická či nezisková,“ uvedl Přibyl.
Katolická církev měla loni zisk 646 milionů, meziročně o 270 milionů více |
Osobní a provozní náklady duchovní činnosti, k níž patří bohoslužby, ale i svatby, pohřby, výuka náboženství či péče duchovních o nemocné, činily loni 1,9 miliardy korun. Spolu s opravami památek, příspěvky na církevní školství a zdravotní a sociální služby či kulturu činily náklady na duchovní činnost 3,367 miliardy korun, což je o 174 milionů korun více než v předchozím roce.
Příjmy tvořené dary, sbírkami a klesajícím státním příspěvkem na provoz ale výdaje na hlavní poslání katolické církve nepokrývají. Dary a kostelní sbírky jsou proto podle Přibyla stále potřeba. Kromě toho, že se nezanedbatelně podílí na rozpočtu církve, posilují také soudržnost. Některé farnosti jsou pak na darech a sbírkách závislé.
Ztrátu kompenzují výnosy z hospodářské činnosti, díky nimž katolická církev loni skončila celkově s hospodářským výsledkem přes jednu miliardu korun. Náklady na energii, služby i osobní náklady se jí loni zvýšily o 865 milionů korun. Katolická církev uvádí, že má stabilně nízkou úroveň zadluženosti; z celkového majetku diecézí katolické církve v hodnotě 67,9 miliardy korun tvoří cizí zdroje jen 5,6 miliard.
Pivo, soláry a reality. Jak podniká římskokatolická církev a na čem vydělává |
Klíčové pro hospodaření diecézí jsou lesy a polnosti, na péči o ně církev zřídila společnosti, které jí přinášejí zisk a poskytují zaměstnání obyvatelům v regionech. Katolická církev provozuje také nájemní bydlení a prodává i nepotřebný majetek. „Rok 2022 se vydařil a uvědomujeme si, že to tak nemusí být každý rok, proto se zodpovědně připravujeme i na horší časy,“ uvedl Přibyl.
Katolická církev se připravuje na rok 2030, kdy na základě majetkového vyrovnání státu s církvemi přestane dostávat státní příspěvek, který slouží zejména na platy duchovních.
Součástí dohody o majetkovém vyrovnání je také náhrada za státem nevydaný majetek, ta loni činila pro diecéze katolické církve 1,459 miliardy korun; řeholní řády a kongregace dostávají ještě další asi čtyři desítky milionů korun. Řády a kongregace nejsou do prezentace hospodaření katolické církve zahrnuty.
Výdaje státu na církve administruje ministerstvo kultury přes svůj rozpočet. Katolická církev získává v rámci náhrady nejvyšší sumu. Pro všechny církve, které se státem uzavřely dohodu, to loni bylo 2,3 miliardy korun a částka se zvyšuje o inflaci.
