Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV České mincovně si může nechat vyrobit minci nebo medaili úplně kdokoliv. Ale výrobce má právo odmítnout požadavek, který by měl problematickou symboliku, například nacistickou. S ničím podobným se ale zatím mincovna v Jablonci nad Nisou nesetkala.
Podle Jaroslava Černého však mají někteří zákazníci poněkud netradiční požadavky. „Češi jsou národem domácích mazlíčků. A jedna paní přišla s takovým netradičním požadavkem, že by pro svého pejska, který slavil páté narozeniny, nechala vyrazit zlatou medaili s jeho fotkou.“
Takový netradiční dárek pak vyšel majitelku zhruba na 60 tisíc korun. Podle Černého neexistují téměř žádné limity na velikost medailí či mincí. „A co se týče tvaru, už jsme razili minci například ve tvaru poštovní známky.“
Nejtěžší mince vážila 130 kilogramů
Nejmenší mince, kterou v České mincovně vyrazili, vážila podle Černého půl gramu. „Můžete ji najít v našich dobových pohlednicích, které se vztahují k místům jako Pražský hrad, Karlův most, Kutná Hora a podobně. Je to vlastně litografická pohlednice a do ní je zasazená zlatá mince.“
A největší? „To byla desetikilová zlatá mince. Ale je tu pak ještě větší, která však nebyla určena pro komerční účely. Byla vyrobená pro Českou národní banku a vážila 130 kilogramů a vznikla u příležitosti stého výročí vzniku naší měny.“
Pamětní investiční mince se v České mincovně vyrábějí ze tří základních kovů: zlata, stříbra a platiny. Ty se dovážejí podle Černého z celé Evropy. „Je to hlavně Švýcarsko, Španělsko, Rakousko, Bulharsko, Německo, ale i další země.“
Mince jsou výhodnou investicí, neboť neztrácejí na ceně. „Mají pět základních hodnot: první je kov sám o sobě, druhé je umělecké zpracování medailéra, třetí je motiv, který na minci je vyobrazený. Čtvrtá hodnota je emisní náklad, protože všechny mince mají limitovaný počet, a pak je tu historická hodnota.“
Nejvíce se podle Černého zhodnocují produkty, které vyjdou v opravdu nízkém nákladu. „Ty jsou velmi žádané a bývají vyprodané i během minut. To byl třeba příklad medaile Honzy Saudka, které jsme dělali tři série, každý rok jednu. A ty byly okamžitě vyprodané.“
Česká mincovna však hlavně razí mince pro českou měnu. Tedy všechny od korunové mince až po padesátikorunu. Děje se tak od roku 1993. Po rozpadu Československa nebyla v České republice mincovna, která by korunové mince produkovala. Během federace totiž obstarávala výrobu mincovna v slovenské Kremnici.
„Česká národní banka chtěla mít svoji mincovnu někde v Česku, ale nechtěla, aby to byla státní mincovna. Takže bylo vypsáno výběrové řízení, do kterého se přihlásila tehdejší bižuterie v Jablonci a výběrové řízení vyhrála. Od té doby vlastně funguje Česká mincovna v Jablonci nad Nisou,“ vzpomíná Černý.
Do roku 2019 vyráběla Česká mincovna v průměru kolem 150 milionů mincí za rok, ale pak přišel covid a produkce klesla o polovinu. Podle Černého je to proto, že se snížila turistická návštěvnost Česka.
Cizinci totiž po dovolené v naší zemi odjíždějí s množstvím mincí ve svých peněženkách. Ty se tedy do oběhu už nevracejí a centrální banka je musí v oběhu nahradit. Řada lidí si také mince schovává doma do kasičky a mince zároveň často mizí v kašnách.
Z čeho jsou české mince?
„Všechny české mince mají ocelový základ,“ popisuje Černý. „Takže všechny jsou magnetické. Koruny, dvoukoruny a pětikoruny vypadají jako stříbrné, ale je to tím, že jsou potažené pásem niklu. Desetikoruna je červená, takže je tam měď. Dvacetikoruna vypadá jako zlatá, takže je tam mosaz, a padesátikoruna je složenina ze dvou kovů, mosazi a mědi.“
Pro které další státy Česká mincovna razí mince? Které motivy jsou na mincích a medailích nejoblíbenější? A je možné nakoupit produkty České mincovny jako investici? I na to odpovídal marketingový manažer České mincovny v Jablonci nad Nisou Jaroslav Černý v Rozstřelu.
