„Internet nám přinesl mnoho dobrého, jsme více propojení. Ale přišly s ním i problémy. Chtěl bych, abychom AI vnímali spíše jako rozšířenou inteligenci, ne jako umělou inteligenci,“ řekl Bunge na úvod. AI může podle něj nejen usnadnit běžný život lidí, dokáže pomoci i lékařům v péči o pacienty a jejich duševní zdraví.
Nedostatek lékařů je znát celosvětově. Zejména praktičtí lékaři se potýkají s problémem, že na pacienty nemají kvůli vytíženosti dostatek času a to jim může bránit v důkladném vyšetření.
Umělá inteligence? Poslední slovo musí mít vždy lékař, říká ostravský neurolog |
Stejný problém řeší také psychiatři a psychoterapeuti. Právě těm by chatboti mohli pomoci nejvíc. „Technologie nám dává nové možnosti, které jsme ještě před několika málo lety neměli,“ řekl Bunge s tím, že AI by mohla například doplnit klasickou terapii vedenou profesionály.
Aplikace, které pomáhají pacientům s duševními problémy, existují v současné době ve dvou podobách. První jsou takzvaní „rule-based“ chatboti, kde uživatel řídí konverzaci výběrem předem připravených odpovědí na otázky.
Druhou variantou jsou velké jazykové modely (LLM), které reagují na konkrétní otázky uživatele a mohou se z nich i učit. „Například ChatGPT přečetl více vědeckých článků, než kolik jich dohromady dokážeme přečíst za celý náš život,“ popsal Bunge.
Česká AI bojuje s infekcemi. Říkali, že je to sci-fi, uvádí šéf startupu |
V obou případech podle něj ale existují překážky. Výběr z omezeného počtu předem připravených odpovědí nabízí pacientům jen obecné informace bez ohledu na jejich konkrétní potřeby. Problémy se mohou vyskytnout také u LLM chatbotů. „Mohou lidem podávat informace, které nejsou ověřené,“ vysvětlil Bunge s tím, že je například nutné omezit témata, o kterých AI s pacientem mluví.
Konzultace o duševním zdraví v současnosti nabízí například aplikace Woebot či Wysa, které jsou dostupné i v Česku. Sám Bunge se zabývá vývojem chatbotů. Se společností Prometheist.ai se podílí na chatbotech určených pro léčbu deprese a úzkostí, které pomáhají i rodičům dětí s autismem, poruchami pozornosti či hyperaktivitou.
Popularita chatbotů vzrostla především během koronavirové pandemie. Lidé své AI terapeuty často polidšťovali. Bunge si ale nemyslí, že by riziko závislosti pacienta na umělé inteligenci hrozilo. „Většinou se potýkáme s tím, jak lidi zaujmout, a ne s tím, jak zabránit, aby se stali závislými,“ uvedl.
AI pomáhá s depresí i úzkostmi
Krátkodobý účinek AI na příznaky deprese či úzkostí je podle Bungea významný, z dlouhodobého hlediska se ale jeho efektivita snižuje. To ale podle něj může být ovlivněno právě tím, že lidé aplikace využívají jen krátce.
Pozitivní účinek má umělá inteligence také na pacienty s chronickou bolestí či poporodní depresí. Využití našlo AI i u pacientů s poruchami příjmu potravy, chatbot ale musel být omezen. Lidem s anorexií totiž pomáhal sestavit jídelníčky, které by jim snížily kalorický příjem.
Jedním z benefitů AI v psychoterapii je možnost využít chatboty kdykoliv. Právě to by mohlo pomoci zmírnit rostoucí poptávku po psychiatrech, pacienti mohou služby využít i v době, kdy jsou na čekací listině.
Umělá inteligence zachraňuje životy. Odhalit dokáže mozkovou mrtvici i nádor |
„Byl jsem si jist, že moji pacienti na mě zapomenou hned po odchodu z ordinace. Tohle může pomoci předávat informace ve chvíli, kdy je pacient nutně potřebuje,“ uvedl Bunge. Pomoci to může například u pacientů, kteří trpí kombinací duševních problémů. Při hodinovém sezení u lékaře se totiž podle něj ne vždy podaří pokrýt všechna témata.
Má to ale i své nevýhody. Podle Bungea může například dojít k nedorozumění mezi AI a uživatelem, kdy chatbot poskytne nesprávné informace. Psaná konverzace navíc limituje vyjadřování a je tak stále důležité AI využívat v kombinaci s profesionální péčí, upozorňuje.
