Nebývá zvykem, aby si majitelé sami popsali, jak se jim v domě žije a co v něm změnili. Tady ponechala redakce časopisu Bydlení slovo právě majitelce, která stojí zejména za podobou interiéru.
Sedmnáct let plných změn
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
Do dvougeneračního domu jsem se přistěhovala před sedmnácti lety. Od té doby neustále rekonstruujeme a zvelebujeme naše bydlení a jsem zvědavá, kdy bude mít definitivní podobu. Pevně doufám, že uvnitř jsem u konce, jen vyměníme dveře, až na nějaké narazím v bazaru nebo mě obdarují sousedé.
Naše domácnost je mixem norského a venkovského stylu, obývací část je pozměněna do takového boho stylu, ale myslím, že to nebude na dlouho. Moje velká úchylka je měnit dekorace a polštáře i podle ročního období. No prostě ty malé věci dělají velké věci a zároveň obrovskou změnu a pocit útulna.
To je tak, jako kdybyste odhodili letní triko a najednou oblékli zimní kabát, takto si dělám ty své radosti. Manžel někdy šílí, ale vždy to nějak „okecám“, že už to máme dlouho, že si toho jen nevšimnul...
Češka s Francouzem si postavili ve staré stodole úžasný nový dům |
Miluji přírodní materiály, len, dřevo, proutí a krásné nádobí. Jídlo je pro mě velmi důležitá část dne, kdy se sejdeme u jednoho stolu a dobrého jídla.
Mám ráda krásné stolování a není mi jedno, z jakého talířku konzumujeme, v tomto případě zainvestuji do kvality a postupně pořizuji další a další doplňky pro stolování, Většinou to jsou zahraniční severští návrháři.
Teď chci postavit krásnou zimní zahradu s velkými továrními okny, což je můj další, zatím nenaplněný sen. Věřím, že naše bydlení bude pro čtenáře aspoň malinko inspirující.
Moje krédo a hobby
Majitelka se netají tím, že ráda jí – i když to na její postavě není vidět – a tak si dala záležet i na vzhledu kuchyně, v níž tráví dost času.
Nezáleží, kolik co stojí peněz, ale budování rodinného hnízda se musí promýšlet od základů, aby splnilo status pohody a rodinného zázemí, a věřím, že naše děti si alespoň část toho, kde žijí, odnesou do svých potenciálních domovů a budou si budovat krásné prostředí, tak jako jsme je budovali my pro ně s mým mužem.
Ještě bych podotkla, že spoustu věci si dělám postupně sama, především práce se dřevem mi není cizí. Brousím, lakuji a natírám, co je potřeba. Stěna z palubek v ložnici je barvená dvěma barvami: šedou a pak bílou. Po zaschnutí jsem brousila, abych dosáhla kýženého barevného provedení.
Stěna v obývací části za TV je z prken, která jsem přilepila lepidlem mamut, pak je nabarvila na bílo a štětcem dokreslila dřevěnou patinu. Vše nové musí působit staře, jinak nejsem spokojena. Design jídelního stolu vznikl tak, že jsem různými metodami a pomůckami znehodnocovala dřevo.
Psí nalezenec a domácí miláček Baddy normálně utíká za čtyřnohými kamarádkami, ale tentokrát byl zvědavý, takže i ochotně zapózoval.
To si neumíte představit, jak se syn divil, když dostal do ruky kladívko a svolení, že může bouchat do stolu. Nejprve koukal, zda to myslím vážně, ve finále jsem ho neuměla zastavit. Další mé hobby je, že ráda vařím a peču zdravou kuchyni a tu následně fotím.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
