Střešní zahrady na budově Masaryčky, která stojí u Masarykova nádraží v centru Prahy, pokrývá zeleň o rozloze 3 tisíce metrů čtverečních. Zelené střechy si u památkářů architekti úspěšně prosadili.
Na střeše čelní budovy A se má během léta otevřít kavárna s krásným výhledem na Staré Město, Vinohrady a na opačné straně až k národnímu památníku na Vítkově. Přístup bude bezbariérový. K dispozici bude občerstvení, hygienické zázemí a vzrostlá zahrada. Večerní provoz bude ukončený tak, aby nerušil okolí. Druhá střešní zahrada (objekt B) s terasami je určená nájemci, lze si ji také pronajmout na soukromé akce.
Taková plocha zelených střech si vyžádala pořádné množství rostlin. Ovocných stromů, přesně jabloní, je zde dvacet kusů. „Každý strom vážící 900 kg umístil na střechu jeřáb. Tento druh jabloní, které kvetou vždy první tři týdny na jaře, plodí miniaturní jablíčka určená ptactvu. Stromy budou vysoké maximálně tři metry a budou míst stále stejný tvar, díky tomu prošly u památkářů. Nebudou totiž narušovat tradiční pohled na Prahu,“ vysvětlila krajinářská architektka Anna Salingerová z kanceláře Jakub Cigler Architekti (JCA).
Na obou střechách jsou v hojném počtu vysázené traviny, rozchodníky, netřesky, nenáročné sukulenty, jarní cibuloviny, modřence, různé okrasné a kvetoucí rostliny atd. Zahrada byla dokončena před rokem a díky travinám je zajímavá po celý rok, a to i v zimě.
Za projektem stojí kancelář Jakub Cigler Architekti, za realizací pak společnost Greensite.
Obě střešní zahrady jsou současně intenzivní i extenzivní. S nadsázkou lze říct, že jsou to takové obrovské květináče, které prospívají včelám i veškerému dalšímu hmyzu. Pro bujnou zeleň je zde zachytávaná dešťová voda v retenčních nádržích o velikosti 160 m3. Veškerá dešťovka se filtruje a následně využívá k zavlažování zeleně nebo splachování. Zeleň také decentně zakrývá vzduchotechniku.
Zelené střechy jsou nejen velmi pěkné na pohled, ale také přinášejí řadu pozitivních efektů. Díky vypařování chladí jejich rostliny své okolí, snižují teplotu a redukují hromadění tepla ve městě. Zároveň se vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami.
V zimě vegetace a střešní substrát naopak zamezují přílišnému úniku tepla, čímž působí jako dodatečná tepelná izolace. Výsledky studií Univerzity HafenCity v Hamburku prokázaly, že zelená střecha je v létě až o 30 stupňů Celsia chladnější než ta běžná.
Zlatá fasáda za půl miliardy není jedinou předností Masaryčky, podívejte se![]() |
Další výhodou zelených střech je zpomalení odtoku a ukládání dešťové vody, čímž přispívají ke snížení rizika bleskových lokálních záplav. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší.
Přínosem zachytávání dešťové vody je i to, že dochází k lokálnímu chlazení vzduchu prostřednictvím odpařování a zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí. Zelené střechy dokážou rovněž redukovat ostatní negativní vlivy městského prostředí včetně hluku a přispívají ke zlepšení bilance CO₂.
Den otevřených zelených střech
O tom, že ozelenění střechy není namáhavou a komplikovanou záležitostí, se mohou zájemci přesvědčit sami. Asociace zelených střech a fasád pořádá letos na Světový den zelených střech 6. 6. den otevřených dveří. Odborníci na místě zájemcům střechy ukážou a odpoví na jakékoliv otázky.
3. listopadu 2023 |