„Kdybychom se rozhodovali znovu, opět bychom si opatřili kotle na štěpku,“ řekla Jana Bauchová, technická pracovnice radnice v Hartmanicích, kde budou za teplo a teplou vodu za letošní rok platit 650 až 700 korun za GJ. Za loňský rok to bylo 594 korun. Přestože se ceny zvyšují, město inkasuje méně.
„Byly roky, kdy jsme dodávali 17 tisíc GJ tepla, loni už to bylo 11 734 GJ. Lidé zateplili domy a začali šetřit,“ vysvětlila Bauchová z teplárny, kde mají tři kotle o různých výkonech. „Můžeme jeden nebo dva odstavit nebo snížit výkon. Třeba v létě jede jeden kotel na 40 procent, protože dodává jen teplou vodu,“ dodala.
V Klatovech přemýšlejí o zemním plynu
Narozdíl od Harmanických, kde jsou s palivem spokojeni, musí v Klatovech začít přemýšlet o tom, čím nahradí uhlí. Klatovské centrální vytápění je totiž postavené na centrálním zdroji tepla, kde se může topit uhlím a částečně plynem, a na dalších lokálních kotelnách, kde se topí plynem.
„Nezvratným jevem dneška je postupný odklon od uhlí jako média pro výrobu nejen elektřiny, ale i tepla. Státní energetická koncepce počítá s vytvářením podmínek energetické transformace v uhelných regionech tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, a zároveň prohlašuje, že nedopustí rozpad centrálního zásobování teplem. Již nyní tedy intenzivně rozmýšlíme, do jakého způsobu vytápění bude teplárna investovat. Jisté ale je, že nás v blízké budoucnosti čekají velké investice,“ uvažuje ředitel Klatovské teplárny Miroslav Prášil.
Firma podle něj uvažuje o několika variantách. „Najít správné řešení nebude jednoduché i s ohledem na poměrně časté změny v oblasti legislativní a při plnění všech ekologických požadavků. Vedle několika pilotních projektů alternativních paliv se stále jeví jako hlavní stabilní zdroj zemní plyn, který bude, troufám si říci, dlouhodobě posuzován jako nízkoemisní, tolerovaný energetický zdroj,“ uzavřel šéf teplárny.
Obce se připravují na nedostatek plynu. Vsadí na fotovoltaiku i štěpku |
Jisté už je ale to, že lidé z Klatov, kteří mají letošní zálohy nastavené na cenu 1416 Kč za GJ, by se v lednu mohli radovat. Teplárna totiž odhaduje, že za letošní rok bude vracet peníze ze záloh. I pro příští rok jsou vyhlídky optimistické. „Plyn jsme nakoupili za lepší cenu než pro letošní rok, takže se dá odhadovat, že předběžná cena tepla pro rok 2024, kterou zveřejníme v prosinci, bude v Klatovech nižší než letos,“ uvedl Prášil.
O kolik budou lidé v Klatovech za teplo platit méně v příštím roce a kolik bude teplárna lidem v lednu vracet, nechtěl zatím odhadovat.
Teplo bude v příštím roce v Domažlicích levnější než letos
Lépe na tom budou i lidé napojení na dálkové teplo v Domažlicích, kde topí plynem. Jednatel Domažlické správy nemovitostí Miloslav Miller uvedl, že letos už se zlevňovat nebude, ale v příštím roce předpokládá, že městská firma ceny sníží. „V jakém to bude rozsahu, se říci nedá, protože nemáme nakoupený plyn na čtvrtý kvartál. Navíc nevíme, jak Energetický regulační úřad (ERÚ) nastaví regulované ceny doplňkových služeb, jako jsou distribuční poplatky a tak dále,“ sdělil Miller.
Tyto ceny se budou podle něj vyhlašovat někdy v listopadu. „My nakoupíme komoditu a ERÚ stanoví cenu za distribuci a další poplatky. Letos tyto doplňkové poplatky tvoří zhruba 40 procent celkové ceny. Čekáme, že to bude ještě víc, mluví se o zdražení o deset procent,“ nastínil Miller, podle kterého přibude i položka obnovitelné zdroje, která byla letos nulová, protože ji za teplárny platil stát.
Teplárny v kraji řeší plyn. Uvažují o biomase, dál budou pálit i uhlí |
„Nikdo tedy dnes není schopen říci, jak bude vypadat cena tepla pro rok 2024. Dá se předpokládat jen to, že v Domažlicích bude teplo levnější než letos, ale jeho cena bude stále strašně vysoká,“ sdělil Miller. Jen těžko se podle něj někdy vrátí na úroveň let 2020 či 2021, kdy se pohybovala kolem 600 Kč za GJ.
V Domažlicích, kde městská teplárna zásobuje hlavně bytové domy, přemýšlejí, jak teplo zlevnit. Jiné varianty než plyn ale považuje Miller zatím za riskantní. Fotovoltaika je podle něj pro bytovky cestou do pekel. „Tepelná čerpadla jsou trochu lepší cesta, ale ve špičkách by bylo nutné dotápět elektřinou. Když přijde extrémní mráz a všechna tepelná čerpadla budou muset dotápět elektřinou, je otázkou, jak se s tím síť vypořádá. Může pak dojít k jejímu přetížení,“ odhadl Miller.
Tepelných čerpadel se nebojí v Rokycanech. Aleš Hrnčál, jednatel společnosti Energie AG Teplo Bohemia, která v Rokycanech zásobuje teplem na 1 500 domácností, již dříve uvedl, že projekt tepelných čerpadel se rýsuje u kotelny v ulici J. Knihy. „Nainstalujeme tam tepelná čerpadla jen pro letní provoz. V létě bychom tedy kotelnu odstavili a čerpadla by nám pro tři domy vyráběla teplou vodu. Jde tedy o optimalizaci provozu, kdy by se zvýšila efektivita kotelny. Ta je kvůli tomu, že dodává teplou vodu jen pro tři domy, v létě nízká,“ nastínil Hrnčál.
