Automobilka Ford způsobila revoluci ve výrobě automobilů zavedením pohyblivé montážní linky s cílem zvýšit výrobu a snížit náklady. Před 110 lety byla v továrně Fordu v Highland Parku spuštěna první pohyblivá montážní linka, která způsobila revoluci ve výrobě automobilů. Od 7. října 1913 nejprve zkušebně a od 1. prosince téhož roku již naplno.
Nejednalo se však o nápad přímo Henryho Forda, ale jednoho z jeho inženýrů, Williama Pa Klanna, který se inspiroval chicagskými jatky. Tam se po jednotlivých pracovních stanicích pohyboval dopravníkový systém, kde byli pracovníci přiděleni k odstraňování různých částí zvířat, která kvůli snadnému přístupu visela na hácích. Pa Klanna upoutala efektivita jednoho řezníka, který znovu a znovu odstraňoval stejný kus masa. Tamní „demontážní linka“ na úpravu hovězího masa ho přivedla k nápadu použít něco podobného pro výrobu aut. Návštěva jatek navždy změnila autoprůmysl, zavedla svět do hromadné výroby a upevnila roli Detroitu jakožto epicentra světové výroby aut. Až do této doby se totiž v automobilkách po celém světě montovalo jedno auto po druhém vždy na jednom místě.
U Fordu se rozhodli tento způsob nejdříve otestovat na montážní lince pro magneta, elektrickou součást používanou pro zapalovací systém aut. Experiment prokázal, že takový výrobní systém je rychlejší a produktivnější a šetří mzdové náklady, a u Fordu proto následně vyvinuli pohyblivou montážní linku pro celé auto.
Čas potřebný k sestavení jednoho vozu takto dokázali zkrátit v továrně v Highland Parku z 12 hodin a 13 minut na pouhou 1 hodinu a 33 minut. Produkce se zvýšila osminásobně. Nižší výrobní náklady znamenaly, že Ford mohl razantně snížit cenu modelu T, což mu poskytlo velkou konkurenční výhodu na trhu. Z původních 850 dolarů klesla až na 260 dolarů.
