„Dne 3. října letošního roku zadrželi pracovníci státní bezpečnostní služby Arajika Harutjunjana ve městě Chankendi,“ uvedla ázerbájdžánská generální prokuratury a tajné služby. Úřady přitom použily ázerbájdžánský název pro karabašskou metropoli, kterou Arméni nazývají Stěpanakert.
Ázerbájdžánské úřady bývalého vůdce Náhorního Karabachu obvinily z řady trestných činů, mimo jiné z plánování, přípravy, rozpoutání nebo vedení agresivní války, porušení mezinárodního humanitárního práva během ozbrojených konfliktů, z úkladné vraždy nebo terorismu.
Ovládl Karabach, aby pomstil otcovu potupu. Uteklo už 100 tisíc Arménů |
Arménie ve středu odsoudila zatýkání bývalých karabašských vůdců ázerbájdžánskými bezpečnostními složkami a zadržování označila za svévolné a nezákonné. Zmínila přitom několik bývalých vůdců regionu, kromě Harutjunjana jmenovala také někdejší prezidenty Arkadije Gukasjana, Baka Saakjana, bývalého šéfa kabinetu Rubena Vardanjana a exšéfa parlamentu Davita Išchanjana. Agentura TASS informovala mimo jiné o zadržení prezidentského poradce a exministra zahraničí Davita Babajana.
„Navzdory prohlášením vysokých ázerbájdžánských vládních představitelů o ochotě k dialogu s představiteli Náhorního Karabachu, o respektování a ochraně práv Arménů a nebránění jejich návratu do Náhorního Karabachu či o nastolení míru v regionu, ázerbájdžánské donucovací orgány pokračují ve svévolném zatýkání,“ uvedlo arménské ministerstvo zahraničí.
EU, Rusko a USA spolu tajně jednaly před útokem Ázerbájdžánu na Karabach |
Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek uvalil čtyřměsíční vazbu na bývalé karabašské prezidenty Saakjana a Gukasjana a expředsedu parlamentu Išchanjana. Státní bezpečnost uvězněné karabašské představitele podezírá z účasti na organizaci a vytváření nezákonných ozbrojených skupin, jejich vyzbrojování a zásobování municí a z účasti na financování terorismu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Před zhruba dvěma týdny Ázerbájdžán podnikl v hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu, karabašské úřady nedlouho poté kapitulovaly a prezident následně podepsal dekret o zániku karabašské republiky do konce letošního roku.
Z enklávy od té doby uprchlo podle Jerevanu do Arménie přes 100 tisíc obyvatel, tedy kolem 80 procent odhadované populace Karabachu. Lidé utíkají kvůli strachu z pronásledování navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Ázerbájdžán zároveň dříve uvedl, že bude stíhat „zločinné“ separatistické vedení Náhorního Karabachu.
„Evropská unie plně stojí za Arménií“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek na okraj setkání lídrů Evropského politického společenství (EPC) uvedla, že EU zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii a poskytne 15 milionů eur (366 milionů korun) na financování sociální pomoci lidem, kteří ji naléhavě potřebují.
Summit EPC měl být podle původních představ šéfů unijních institucí příležitostí zprostředkovat mírová jednání mezi lídry obou znepřátelených zemí. Ázerbájdžán posléze ale zahájil v Náhorním Karabachu ofenzivu.
Políček Putinovi. Arménie stvrdila přistoupení k trestnímu tribunálu |
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, na jehož adresu zní z řady evropských zemí ostrá kritika, do Granady nepřijel. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na konferenci diskusního klubu Valdaj Alijeva vzyval, aby měl s karabašským vedením slitování. Přítomen není na summitu ani turecký lídr Recep Tayyip Erdogan, jehož země je klíčovým partnerem Baku.
„EU plně stojí za Arménií,“ prohlásila von der Leyenová, která ve čtvrtek jednala s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Kromě zmíněných 15 milionů v rámci rozpočtových programů Jerevan dostane dalších 5,2 milionu z fondů na humanitární pomoc. Stejnou částku již Arménie z Bruselu obdržela.
Unijní diplomacie se podle šéfky komise zároveň snaží obnovit dialog s Ázerbájdžánem. EU přitom od zářijového obsazení Karabachu čelí kritice od některých Arménů, že podle nich kvůli dodávkám ázerbájdžánského plynu nepřistupuje k Baku dostatečně tvrdě.
