Prezident Ilham Alijev, který je u moci už dvě desetiletí a má za sebou jednu úspěšnou válku, často mluvil o tom, že hornatou enklávu Náhorní Karabach, jejíž etnicky arménští obyvatelé se na počátku 90. let vymanili z područí Baku, vrátí pod plnou kontrolu Ázerbájdžánu.
Prezidenta k akci přesvědčila souhra několika faktorů, říká azerbájdžánský velvyslanec ve Velké Británii Elin Sulejmanov s tím, že dříve by operace nebyla možná a později by to asi nebyl dobrý nápad.
„Dějiny se střídají a kličkují. Nyní se hvězdy z určitých důvodů seřadily a prezident Alijev to viděl,“ číká Sulejmanov, který dříve pracoval v Alijevově kanceláři.
Pro prezidenta to bylo osobní
Mezi těmito „hvězdami“ vynikala neschopnost nebo neochota Ruska, Západu či Arménie zasáhnout, aby se situace v Náhorním Karabachu zklidnila. Samosprávná enkláva měla zhruba 10 tisíc vojáků. Západní experti počet vojáků Ázerbájdžánu odhadují na více než 120 tisíc.
Náhorní Karabach opustily skoro tři čtvrtiny Arménů. Bojí se etnických čistek |
Dva vysocí úředníci a zdroj, který spolupracoval s Alijevem, v rozhovorech s agenturou Reuters uvedli, že rozhodnutí vzít si separatistický region zpět se formovalo několik měsíců, jak se měnila diplomatická realita. Navíc to pro prezidenta bylo velmi osobní.
Den po vstupu vojsk do oblasti Alijev promluvil k ázerbájdžánskému lidu a řekl, že svým vojákům nařídil, aby neubližovali civilistům. „Prezident Alijev dokončuje něco, co jeho otec nemohl udělat, protože mu došel čas,“ řekl jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě.
Je protkán ropovody a plynovody
Alijev nyní uvolnil desítky let trvající kontrolu Ruska nad strategicky důležitým jihokavkazským regionem, který je protkán ropovody a plynovody. Leží mezi Černým a Kaspickým mořem a hraničí s Íránem, Tureckem a Ruskem.
Ve třech rozhovorech, jednom před vojenskou operací a dvou po ní, Alijevův zahraničněpolitický poradce Hikmet Hadžijev pronesl, že trpělivost Baku se status quo přetekla.
Méně než dva týdny před vpádem ázerbájdžánských sil do Karabachu Hadžijev také řekl, že Baku „v této fázi“ neusiluje o žádné vojenské cíle. Současně však poznamenal, že zůstává ostražitý.
Do Arménie již uprchla téměř polovina karabašské populace, uvádí její vláda |
Podle něj nebylo možné akceptovat to, co nazval „šedou zónou“ s vlastními ozbrojenými bezpečnostními silami Karabachu, které přirovnal k mafii, na ázerbájdžánském území.
Karabašské obranné síly byly mezitím rozpuštěny podle podmínek nové dohody o příměří. V minulosti však odmítly ázerbájdžánskou kritiku a označily se za legitimní bojovou sílu.
Rusko stálo stranou
V den vojenské operace, poté co boje utichly, Hadžijev vyjmenoval „spouštěcí prvky“, které přiměly Baku uchýlit se k vojenské akci. Například zmínil výbuch nášlapné miny, která den předtím zabila dva ázerbájdžánské civilisty v části Karabachu dobyté ve válce v roce 2020.
Alijev také zmínil minový útok a podobný incident, při němž zahynuli další čtyři lidé. Karabašští Arméni tato tvrzení označila za „absolutní lež“. Agentuře Reuters se nepodařilo nezávisle ověřit, co se skutečně stalo.
Rusko, které má na místě mírové jednotky, stálo při akci stranou. Podle médií je to tím, že samo válčí na Ukrajině. Hadžijev ale uvedl, že Ázerbájdžán dal Rusům „několik minut předem vědět“, než operace začala.
Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert |
Nikol Pašinjan, premiér sousední Arménie, která dvakrát vedla války o Karabach, nevyslyšel výzvy opozičních politiků k zásahu a prohlásil, že jeho země se musí v zájmu vlastní nezávislosti „zbavit konfliktu“.
Západ, který se již dříve pokusil o zprostředkování, pouze vyzval Alijeva k zastavení operace. Výzva však byla ignorována.
Pašinjan dále kritizoval Rusko, že neudělalo dost pro odvrácení krize. V konferenčním hovoru minulý týden Kreml popřel, že by jeho mírové jednotky měly zasáhnout.
Zastavení humanitární pomoci
V prosinci loňského roku začali ázerbájdžánští občané, kteří se označovali za ochránce životního prostředí a byli nespokojeni s nelegální těžbou, blokovat Lačinský koridor, jedinou silnici spojující Karabach s Arménií.
Karabašští představitelé tehdy uvedli, že protestující jsou zástěrkou a že mezi nimi jsou i ázerbájdžánští úředníci. Baku toto obvinění popřelo. Odhalení protestujících silou ozbrojené ruské mírové jednotky zřejmě nechtěly riskovat eskalaci.
V červnu Ázerbájdžán zablokoval koridor a zastavil dopravu včetně průchodu humanitární pomoci.
Ozbrojení pohraničníci obsadili kontrolní stanoviště poblíž základny pro ruské mírové síly, které opět nezasáhly. Baku ignorovalo výzvy Washingtonu a Moskvy k odblokování silnice s odkazem na riziko pašování zbraní.
Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce |
V květnu ve snaze pokročit v mírových jednáních učinil arménský premiér Pašinjan něco, co vypadalo jako průlomová nabídka: Arménie je připravena uznat Karabach jako součást Ázerbájdžánu, pokud Baku zaručí bezpečnost svého etnického arménského obyvatelstva.
Zdá se, že Alijev se chopil toho, co považoval za dávno opožděné přiznání reality jako projev slabosti. Zdroj, který spolupracoval s Alijevem, označil posun za „velmi důležitý“.
„Poté, co Arménie uznala Karabach jako nedílnou součást Ázerbájdžánu, jaké postavení může mít zločinecký režim, který v Karabachu 30 let střílel?“ řekl Alijev Ázerbájdžáncům ve svém vítězném projevu minulý týden.
Ve stejný den ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Pašinjana, že rozséval zárodek zániku Karabachu jako etnické arménské enklávy tím, že uznal, že je součástí Ázerbájdžánu. To podle něj změnilo „situaci“ pro vlastní mírový kontingent Ruska.
Otec byl nucen souhlasit s příměřím
Ve válce v letech 1988 až 1994 zemřelo kolem 30 tisíc lidí a více než jeden milion lidí přišlo o své domovy, z nichž více než polovina byli Ázerbájdžánci. Alijevův otec, tehdejší prezident Hejdar Alijev, byl nucen souhlasit s příměřím, které upevnilo vítězství Arménie.
Karabach kývl na příměří a odzbrojení. Zemřelo přes 200 lidí, i ruští vojáci |
Ilham, který nahradil Hejdara po jeho smrti v roce 2003, o rok později podepsal ropnou dohodu s konsorciem pod vedením BP, která poskytla Ázerbájdžánu finanční prostředky na zahájení budování moderní armády.
Nedávno Ázerbájdžán finančně těžil z rozhodnutí Západu omezit nákupy energie z Ruska. Evropská komise se loni dohodla na zdvojnásobení dovozu ázerbájdžánského zemního plynu do roku 2027.
Aliance a obranný pakt Moskvy s Arménií – kde má vojenská zařízení – po léta odrazovaly Baku od použití síly, i když Rusko prodávalo zbraně oběma stranám.
Vztahy Moskvy s Arménií se začaly zhoršovat
Ale vztahy Moskvy s Arménií se začaly zhoršovat v roce 2018, kdy Pašinjan, bývalý novinář, vedl pouliční protesty, které ho vynesly k moci na úkor dlouhé řady proruských arménských vůdců.
A jak zesílila revize a modernizace ázerbájdžánské armády, Arménie kulhala od krize ke krizi.
Naši vojáci v Karabachu vykazují hrdinství, tvrdí Rusko. Tisíce Arménů prchají |
V úterý 19. září ráno slyšeli obyvatelé Stěpanakertu, hlavního města Karabachu v Ázerbájdžánu známého jako Chankendi, hlasitou a opakovanou dělostřeleckou palbu.
To, co Alijev nazval protiteroristickou operací, začalo a pozemní síly podporované bezpilotními letouny a dělostřelectvem zasahovaly, aby přemohly obranné linie Karabachu.
Během 24 hodin Baku vyhlásilo vítězství a karabašští arménští bojovníci souhlasili s příměřím, které je zavázalo k odzbrojení. Karabašští Arméni uvedli, že se cítí zrazeni na všech stranách.
„Západ se od nás odvrátil“
„Karabach zůstal sám sobě: ruské mírové jednotky prakticky neplní své závazky, demokratický Západ se od nás odvrátil a Arménie také,“ postěžoval si agentuře Reuters poradce vůdce karabašské administrativy David Babayan.
Babayan se od té doby vzdal ázerbájdžánským úřadům, jak oznámil v Telegramu. Administrativa, které radil, oznámila vlastní rozpuštění. „Ázerbájdžán včera kolem 13:00 znovu získal svou suverenitu,“ řekl Alijev národu.
Čtyři dny po operaci část karabašských Arménů zahájila masový útěk autem do Arménie s tím, že se obávají pronásledování a etnických čistek navzdory ázerbájdžánským slibům o bezpečnosti.
Nové pokyny Kremlu: Zelenskyj už není prezident a za Karabach může Západ |
Počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 tisíc. Oznámil to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle arménské vlády počet uprchlíků v sobotu 30. září dosáhl 100 417.
„Jedna z nejtemnějších stránek historie“
„Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc,“ upozornil na platformě X vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. „UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci,“ dodal Grandi.
„Toto je jedna z nejtemnějších stránek arménské historie,“ řekl otec David, 33letý arménský kněz, který přijel na hranice poskytovat duchovní podporu těm, kteří přijíždějí. „Celá arménská historie je plná útrap.“
Pro Ázerbájdžán dláždí návrat Karabachu cestu pro desítky tisíc Ázerbájdžánců, kteří z něj kdysi uprchli, aby se vrátili, což Alijevův otec opakovaně prosazoval. „Prezident Alijev vydal závěť svého otce,“ řekl Sulejmanov, velvyslanec v Británii.
