Izraelec Yedidia Rapaport však v Basketu Brno po zpackané koncovce sezony a neshodě na pokračování generálního manažera Romana Marka po třech letech končí. S hlavním akcionářem Ctiradem Nečasem se dohodli na prodeji mecenášova podílu. „V květnu jsem mluvil o zemětřesení v klubu, že to ale bude bez mé účasti, to jsem na mysli neměl,“ nechává se slyšet 71letý podnikatel, který svou kariéru spojil zejména s Hapoelem Tel Aviv.
Basket tak opět otáčí kormidlem a mění směr. Před sobotním startem nového ročníku Kooperativa NBL klub místo okamžitých ambicí na úspěch představil herní vizi s velkým důrazem na výchovu mladých talentů a nově složený kádr pouze se dvěma cizinci.
A co nová majitelská struktura? „Nyní můžu potvrdit jen to, že se jedná o odkoupení akcií pana Rapaporta dalšími lidmi, kteří mají zájem do klubu vstoupit. Jedná se, takže nechci ještě říkat, jak klub bude nadále fungovat. Vše zveřejníme v nejbližších týdnech,“ slibuje manažer Marko.
Důvod odchodu? Personálie, ne filozofie
Důvodem Izraelcova odchodu je podle něj odlišná filozofie směřování klubu. „Rapaportovy a naše vize nebyly v symbióze. On byl a je extrémně motivovaný na výsledky, což jsme samozřejmě taky, ale je potřeba to vnímat v ekonomickém kontextu. Celková filozofie klubu je taková, že dáváme příležitost hráčům, kteří vzejdou z naší mládeže. Kvalitních českých hráčů tolik na trhu není, to si přiznejme otevřeně, takže je nutné přivádět cizince, což není nákladově úplně jednoduchá záležitost a trpí tím i mladíci, kteří by měli dostávat šanci. To byl kámen úrazu, na kterém jsme se ne úplně shodovali,“ vysvětluje Marko.
Miliardář a basketbalový fanatik z Izraele: Pro začátek z Brna udělám Nymburk |
Proti tomu se však Rapaport ohrazuje. „Důvodem odchodu je Roman Marko. Přiváděli jsme v minulé sezoně ještě před play off Američana Codyho Rileyho. Měli jsme jej na zkoušku v Severské lize ENBL. Velký, vysoký hráč. Moc jsem ho chtěl přivést, trenérovi Růžičkovi se také líbil. Jeho agent za mnou přiletěl do Izraele a řešili jsme detaily. Cody chtěl na Brno velké peníze, ale to jsme byli připraveni vyřešit. Jenže v Basketu, kde byl hráč osobně se stalo něco za mými zády. Pánové Marko a Lubomír Růžička, co by manažer a kouč, udělali něco, co se mně a ani hráčovu agentovi nelíbilo a přestup kvůli tomu padnul,“ vysvětluje, proč požádal hlavního akcionáře Ctirada Nečase o posvěcení výpovědi obou aktérů.
Nečas nejprve rozhodnutí odložil na dobu po sezoně. „Měl pravdu, tým byl první, ve vynikající kondici, hráli jsme nejlepší basket v Česku. Sám jsem uznal, že pokud vyhrajeme ligu, bylo by hloupé do toho sahat,“ vypráví Rapaport.
Jenže navzdory rychlému konci Basketu hned ve čtvrtfinále play off si Nečas nakonec vybral setrvání generálního manažera. „Řekl jsem, že buď bude v klubu Roman Marko, nebo Yedidia Rapaport. Po několika dnech mi pan Nečas řekl, že Marko je podle něj ten pravý a on nechce nic měnit. Zkoušel mě přesvědčit, abych si své rozhodnutí rozmyslel. Moje odpověď byla ale jasná: Pane Nečasi, mám vás moc rád, vážím si vás i naší tříleté spolupráce, ale mé slovo platí. Končím,“ povzdechne si.
Rapaport by totiž zcela jistě chtěl v projektu pokračovat. „Měl jsem plány, velké plány. Vyhlédl jsem si hráče v Pardubicích, v Nymburku i zahraničí. Nikdy jsem nechtěl opustit klub, dokud nevyhrajeme titul a nebudeme v Eurolize. Pořád si za tím stojím. Zamiloval jsem se do Brna, měl jsem skvělé vztahy se spolumajiteli, společný cíl a ambice. Když bychom se teď dali znova dohromady, řeknu ano. Ale muselo by být i trochu po mém. Samozřejmě ale vím, že už to nejde, nejsme děti,“ uzavírá kapitolu Rapaport.
Sport má jediné měřítko - výsledek
Brno mu ale stále nedává spát a přemýšlí nad jeho osudem. „Podívejte se na soupisku Brna v minulé sezoně a té nadcházející. Neříkám, že je tato úplně špatná, ale ten rozdíl bude obrovský. Budu teď znít možná namyšleně a sebestředně, ale já jsem naprosto přesvědčený, že s mým pokračováním bychom ten ztracený loňský titul letos vyhráli i s velmi slušným působením v Evropě,“ hlásí Rapaport,
Také se hned obrací k argumentům jeho odcházení prezentovaným klubem, tedy rozchod filozofie. „Že lpím na trofeji, na výsledcích? Řekněme si ale na rovinu. Je ve sportu jiné měřítko, než jsou výsledky? Ještě navíc pro mě. Jsem Izraelec sedící tři tisíce kilometrů daleko. Proč bych dával peníze a čas, abych udělal z devatenáctiletého Šimona Svobody lepšího hráče?“ ptá se ostřílený manažer a hned si také odpovídá.
„Já si myslím, že hráči jako Svoboda nebo Křivánek nemůžou být dobrými hráči, když nebudou hrát s mnohem lepšími hráči, než jsou oni sami. Zaslouží si herní čas, ale vedle Američanů, ne místo nich. Hráči si zaslouží prostor takový, jaký jim dává jejich basketbalové umění. Za mě to nejde koncipovat tak, že nepřivedu lepšího rozehrávače, když potřebuji ohrávat Petra Křivánka na této pozici,“ argumentuje Rapaport.
„Já tři roky poslouchám Křivánek, Křivánek, Křivánek, že bude nejlepším rozehrávačem ligy. Bohužel se to zatím nesetkalo s realitou. Když by byl tak dobrý, nepustí Američana na hřiště. Vždyť to je přesně Růžičkova filozofie, že jsou jen dobří a špatní hráči.“
Izraelec si nyní podle svých slov dá od basketbalu kratičkou pauzu, už ale obdržel nabídky z různých koutů Evropy, aby na svoji práci navázal. „Jsem basketbalový maniak, nevydržím to. Budu ale příště hledat něco, aby se Brno nemohlo opakovat, něco s definitivním slovem,“ má jasno manažer.
