Čím to? Trénuje ho totiž někdejší světový rekordman, olympijský vítěz či mistr světa Roman Šebrle. A společně sní o olympijských hrách, příští rok chtějí do Paříže.
„Rozhodně tedy tohoto kroku nelituju,“ usmívá se pětadvacetiletý atlet. „Posouvám se, dělám si osobáky. Jsem rád, že jsem u desetiboje zůstal.“
K tomu, že se nevydal jinam, mu pomohl právě i Šebrle. Kopecký v mládí patřil mezi velké talenty, jenže najednou se jeho růst zastavil.
I já měl slzy na krajíčku. Kopecký o přítelkyni Švábíkové a své premiéře |
„Táhlo se to, trvalo to třeba čtyři roky,“ vzpomíná. „Pořád jsem se s něčím pral. Výkony nešly nahoru, v tréninku to nebylo ono. Také jsem tehdy kombinoval víc trenérů a bylo těžké zjistit, jaká cesta je správná.“
Proto si řekl, že musí něco změnit, a Šebrle byl jasná volba.
Legendární desetibojař se sice dlouho rozmýšlel, zhruba po roce ale přece jen kývl: Tak dobrá, pojďme do toho.
„Dal si jednu podmínku,“ vzpomíná Kopecký. „Řekl mi, že když mě bude trénovat, chce, aby to bylo naplno, že se do toho musíme pořádně opřít.“
Pardubický atlet Ondřej Kopecký překonal evropský juniorský rekord v halovém sedmiboji.
Kopecký se tedy přestěhoval do Prahy. Šebrle zase líčil, že kvůli trénování omezil milovaný golf.
Začal dril.
„Z domova odcházím v půl deváté a vracím se v sedm,“ popisuje atlet trénink v přípravném období. „Na Dukle jsem v podstatě celý den, mezi tréninky si tam dám oběd, jdu si na chvilku lehnout a pak pokračujeme.“
Když má zrovna před závody, trénuje jednofázově a odpoledne se věnuje regeneraci. Ale stejně, pořád nic lehkého.
Proto mu se zázemím a podmínkami pro trénink pomáhá i Agrofert jako jeho hlavní sponzor. „Desetiboj je totiž nejen časově náročný. Já jsem naštěstí typ, který má dřinu rád,“ povídá.
A když se mu náhodou nechce? Je tu kouč.
„Roman je přísný trenér. Ve věcech, o kterých ví, že budou fungovat, nepoleví,“ líčí Kopecký. „Není ale typ, že by pořád křičel. Je spíš psycholog. Což je správně, vyhovuje mi to.“
Průlomová sezona Švábíkové. A teď to jen posouvat dál, přeje si |
Svědčí o tom i jeho progres. V loňské sezoně Kopecký vyloženě vylétl. Vytvořil si zmíněný osobní rekord 8 310 bodů a jakožto 11. muž tabulek odjel na mistrovství světa v Eugene. Kvůli poranění zadního stehenního svalu ale nakonec nestartoval.
I letos cítí, že se zlepšuje.
Byť mu mistrovství světa v Budapešti vinou zamotaného kvalifikačního žebříčku opět uniklo, zapsal si několik osobních rekordů.
Tyčkařka Amálie Švábíková s parterem desetibojařem Ondřejem Kopeckým pózují před začátkem mistrovství světa v Eugene.
„Celý letošní rok jsme směřovali právě k mistrovství světa. Riskli jsme to, ale nevyšlo to. Tak jsem si alespoň trochu spravil chuť na mítinku na Slavii, kde jsem si dokázal, že se přes osm tisíc dostanu,“ povídá o letošním maximu 8 074 bodů z Edenu. „Teď bych se snad mohl ještě posunout v Talence.“
O víkendu ho čeká tradiční mítink ve Francii. Věří, že zde své sezonní maximum znovu vylepší. A nebo ještě lépe: předvede takový výkon, který mu pomůže v kvalifikaci do Paříže. „Nechci se olympiádou svazovat, ale v hlavě ji mám,“ říká. „Nebude samozřejmě jednoduché se na ni dostat. Můj cíl je ale jasný.“
I v tomto případě se mu hodí rady slavného kouče.
