Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Na Slovensku žiju s nějakou přestávkou od roku 2002. A každé volby byly zlomové. V roce 2002 mezi sebou soupeřil slepenec pravicových stran pod vedením Mikuláše Dzurindy a HZDS s Vladimírem Mečiarem, který byl ještě v té době při síle,“ vzpomíná ředitel Mafra Slovakia.
„Volby jsou pokaždé nějakým způsobem zlomové. Vždycky je to zápas o demokracii a budoucnost Slovenska a podle mě se vždy opravdu zápasí o budoucnost Slovenska. Jestli je to ale souboj o demokracii, o tom trochu pochybuji,“ myslí si Vladimír Mužík.
Tři hlavní soupeři
Podle něj bude v blížících se volbách podstatné, jakých výsledků dosáhnou tři klíčová politická uskupení. Ficův SMER-SD, HLAS expremiéra Pellegriniho a hnutí Progresívne Slovensko, jehož místopředsedkyní byla v minulosti i současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
A klíčové bude také to, které strany se nakonec skutečně dostanou do slovenského parlamentu. Na hranici pětiprocentní podpory, která je nutná pro vstup do Slovenské národní rady, se totiž v tuto chvíli pohybuje hned několik politických uskupení.
„Takže dalším důležitým aktérem slovenských voleb bude volební zákon. Kdyby například podobně jako v posledních volbách v Česku propadl milion hlasů, neboť na hranici pěti procent se pohybuje až pět stran, tak přepočítávací mechanismus následně výrazně nahraje vítězi,“ upozorňuje Mužík.
Ten poté v Rozstřelu nastínil, jak by mohl vypadat návrat Roberta Fica k moci, kdyby ve volbách uspěl. Podle něj by nutně nemuselo nastat nějaké výrazné zemětřesení, které by nasměrovalo Slovensko do náruče Vladimira Putina.
Fico nechce vystoupit z EU či NATO
„Robert Fico měl v minulosti jako jediný slovenský premiér audienci u Baracka Obamy. Společně s dalšími stranickými kolegy z vlády vyjednával i s Joem Bidenem. Takže já si myslím, že jedna věc se před volbami říká a druhá věc je, co se po volbách skutečně udělá.“
„A já naprosto vylučuji, že by Slovensko vystoupilo z NATO nebo z EU,“ uvádí Mužík, podle kterého je Fico klasický levicový pragmatik, který nebude chtít měnit zahraničně-politickou orientaci své země. Na druhou stranu zásadní změny na domácí politické scéně, včetně změn v policejním sboru, by zřejmě přišly.
Na druhém místě v průzkumech veřejného mínění za Ficovými sociálními demokraty se v poslední době objevuje Progresívne Slovensko, sociálně-liberální hnutí, které bylo v minulosti významně spojené se současnou prezidentkou Čaputovou. Lídrem této formace je v Česku téměř neznámý Michal Šimečka.
Slovenští progresivisté a Pellegrini
„Je to syn bývalého šéfredaktora deníku SME. Studoval v Oxfordu, pracoval v Evropském parlamentu, paradoxně jako asistent poslance z Ficova SMERu. PS je velmi orientované na Green Deal, na zelenou politiku. Prosazuje progresivní agendu, LGBT+ záležitosti. V ekonomice má trochu problém s jadernou energií, ale ví, že Slovensko se bez ní neobejde,“ podotýká Mužík.
Podle něj to může působit jako schizofrenie. „Ale museli se tomu pragmaticky přizpůsobit. Takže oni prošli pragmatickým vývojem a v některých věcech už minimálně vzali trochu zpátečku.“
Válka expremiérů. Fico jde po Pellegrinim, bojují o stejné voliče |
A třetím klíčovým aktérem blížících se voleb je expremiér Peter Pellegrini, odpadlík od SMERu Roberta Fica. „Když udělá výsledek kolem 12 až 14 procent, nová vláda bez jeho hlasů nevznikne. Bude to hodně drahá nevěsta. Ale ještě zbývá více než týden do voleb. A Slováci se vždy rozhodují v posledních dvou týdnech před volbami, kdy nemohou být zveřejňovány žádné průzkumy. Může se toho ještě hodně změnit.“
Téměř jisté je podle Mužíka naopak to, že do nového parlamentu už neproniknou nacionalisté kolem Mariana Kotleby. Ty nahradilo nové populistické hnutí Republika, které vede europoslanec a Kotlebův odpadlík Milan Uhrík. Jeho politická formace je často označována za neofašistickou a v průzkumech má preference mezi 5 a 8 procenty.
Rvačky a emoce
Republika se zřejmě nestane součástí žádné povolební vládní koalice. Podle Mužíka je však možné, že poslanci tohoto hnutí by mohli nový kabinet za určitých okolností tolerovat.
Ředitel Mafra Slovakia následně okomentoval napjatou předvolební atmosféru, kterou doprovázely mimo jiné i rvačky. V Česku byla medializovaná například potyčka mezi expremiérem Igorem Matovičem, jehož koalice OĽANO potřebuje pro vstup do parlamentu sedm procent, které nemá jisté, a bývalým ministrem vnitra z Ficova SMERu Robertem Kaliňákem.
Nadávky, pěsti a kopance. Ostrou rvačku Matoviče s Kaliňákem utnula až policie |
„Slováci jsou prostě více emocionální. Ale myslím si v tomto případě, že je hloupé takto rušit politické mítinky (jak to předvedl Matovič). Máte právo svobodně mluvit, když neříkáte nějaké nacistické věci nebo hesla proti LGBT komunitě. Můžete přece otevřeně mluvit a nikdo by vám v tom neměl bránit a k tomu vykřikovat hesla jako zloději a mafiáni,“ myslí si Mužík.
Zasáhne ještě do předvolebního boje prezidentka Čaputová? Podpoří nějakou konkrétní politickou stranu? Nebo zůstane nadstranická? A jak se liší politická kultura v Česku a na Slovensku? I na to odpovídal Vladimír Mužík v Rozstřelu.
