Druhá půlka září přinesla do Frankfurtu v pořadí třetí turnaj Oktagonu a náramně teplé počasí. To bohužel znamenalo i to, že ve starobylé Festhalle se okolo devíti tisíc fanoušků začalo brzy vařit. Větrání tam jednoduše nefunguje.
Po pár hodinách bylo možné vypozorovat zábavný jev. Když stoupáte tribunami po schodech výš a výš, cítíte, jak vzduch postupně houstne a vám se dýchá hůř a hůř. Jo, kdo si zaplatil lepší vstupenky, měl vyhráno!
I když je pravda, že klimbající fanoušek v horním patře s hlavou v dlaních a v péči ošetřovatelů to okolo jedenácté večer přehnal s něčím jiným než s dýcháním.
Více však lituji partu kamarádů, která o svoje piva přišla zbrklostí a nešikovností. Jak jde reagovat na situaci, kdy na svého parťáka převrhnete čtyři draze zaplacená piva?
Oktagon do Srbska? Novotný: Některé země nás doslova tahají. Kdy měl strach? |
V sobotu jsme se přesvědčili, že se ani nemusíte omlouvat. Stačí se rozčílit, vyčíst politému, že za to může on, a zbytkem v kelímcích hodit o zem! Možná ho i donutil koupit nová piva, kdo ví.
Jisté je, že se všechno ve Festhalle platilo hotově. Nic proti papírovým penězům a třeba na pražské Štvanici se Češi smířili, že komfort starého zázemí není příliš vysoký a bez karet se jednou za rok obejdou.
Pozoruhodné to začíná být ve srovnání s vysokým německým standardem kdekoli jinde. Potřebujete si v nákupním centru nebo na pumpě odskočit a nemáte v kapse 50 centů? Není problém! U turniketu se dá přiložit karta.
A kdo do Frankfurtu vyrazil autem, bez větších těžkostí zaparkoval hned vedle areny ve velkém podzemním domě. U výstupu z garáží na vás čekali ochotní pracovníci, zavedli vás k automatu a výhodnou cenu 15 eur (místo obvyklých 45 za celodenní parkování) účastníci galavečeru zaplatili - jak jinak - kartou.
Jakmile jste ale vešli do Festhalle, na pivo, currywurst, preclík, nebo i dres, čepici a mikinu v barvách Oktagonu vám je karta k ničemu.
Člověk aby přemýšlel, kolik si vlastně na večer vybrat a vyhnul se dilematu, jestli si objednat ještě deset piv, nebo „oktagoňácké“ kraťasy!
Nicméně to důležité zůstává neměnné. Festhalle se znovu vyprodala. Zájmu využila i německá armáda a na prostranství, kde se tvořily fronty pro vstup, vystavila vojenský kamion.
S nápisem „Unterwegs, um deine stärken zu finden. Macht, was wirklich zählt“(Na cestě, abys našel svou silnou stránku. Dělej něco, co se opravdu počítá) lákal Bundeswehr drsňáky k narukování.
Ukrajinci vs. Romové bez pravidel. Hazard v kleci neprošel, zajímal policii |
Kdo ví, kolik odvážlivců se našlo. Němci přicházejí na chuť hlavně česko-slovenskému produktu.
Ostatně v listopadu tuzemská značka pořádá turnaj v Kolíně, kde stojí největší vnitřní arena země s kapacitou skoro dvacet tisíc lidí. A Oktagon má reálné ambice ji vyprodat.
Horší to ve Frankfurtu bývá s výdrží fanoušků. A tady by se měli Češi pochválit, protože bouřlivá atmosféra na domácích turnajích ve většině případů drží od začátku do konce a jen málo lidí napadne odejít před hlavním tahákem.
Němci to mají jinak. Zaprvé se stále učí poznávat i jiné bojovníky než ty své, takže na duelech cizinců se příliš nerozvášní (o to fanatičtěji křepčí i při obyčejném náznaku úspěšného úderu německého bojovníka), zadruhé předvádí prapodivný zvyk hromadného odchodu, ačkoliv turnaj stále probíhá.
Hotový exodus nastal hned při prvním turnaji Oktagonu ve Frankfurtu. Zahraniční expanzi spustil v červnu minulého roku a hlavní zápas obstaraly jedny z největších hvězd soutěže Slovák Ivan Buchinger a Belgičan Losene Keita.
Jenže smůla, mnoho Němců souboj nezajímal a co dobojovali poslední domácí borci, dobrá čtvrtina až třetina haly se zvedla k odchodu.
Na druhém turnaji už Oktagon nenechal nic náhodě a pozornost fandů si zajistil tahákem na odvetu za účasti slavného domácího boháče Christiana Eckerlina.
Teď vsadil na titulový souboj. Také s německou polovinou. Jenže v ženské kategorii. Domácí Katharina Dalisdaová se postavila Australance Jacintě Austinové.
RAMPA DO MMA: Rozhodčí se spolu pravidelně hádají. Touš: Uznat chybu je složité |
Zápas to byl krásný. Atraktivní a na vysoké úrovni, pro domácí navíc se šťastným koncem a dojemným vyvrcholením.
Protože když Oktagon dorazil do Frankfurtu loni poprvé, Dalisdaová si koupila lístky a šla se podívat jako „obyčejný“ divák. Po roce a kousek na stejném místě stanula coby šampionka.
Její výkon bohužel nesledovala celá hala. Horní prstence se znovu nepochopitelně vyprázdnily.
„Co si budeme povídat, ženské MMA je specifické a hodně chlapů ho nemusí,“ odpovídal později pro iDNES.cz promotér Ondřej Novotný. „Stejně tak vám spoustu bojovníků řekne, že ženské vidět nepotřebuje. Ale i když někteří chlapi odejdou, já s tím jsem v pohodě. Katharina si to zasloužila.“
A teď jsou na řadě britští fanoušci, Oktagon se v listopadu představí v Manchesteru.