Vadí jim nedostatečná komunikace ze strany zřizovatele, tedy Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Systém navíc vykazuje vadné údaje, které se poté musejí v databázích opravit. Zemědělci tak nevědí, na čem jsou.
Zástupci SZIF uvádějí, že navzdory počátečním komplikacím systém bude od začátku září fungovat tak, jak má.
Systém AMS (Area Monitoring System) zemědělcům ukazuje barvy jako semafor. Pokud žadatel splní všechny podmínky, zasvítí mu zelená, pokud má doložit něco navíc, například fotografie pozemků, uvidí oranžovou, a pokud na dotace nemá nárok, na řadě je červená barva.
Jestliže fond nemá k dispozici dostatek podkladových materiálů, měl by být semafor šedivý.
Ministerstvo zemědělství letos přiškrtilo dotace za více než půl miliardy |
V létě ale semafor zčervenal mnoha sedlákům, kteří byli přesvědčeni, že pro získání dotace udělali vše. „Aktuální problém AMS je, že ukazuje chybné údaje – tedy barvy na semaforu. Těžko očekávat, že budou zemědělci denně sledovat webové stránky SZIF, aby vyhodnotili, zda a jak nyní systém funguje a zda mají již brát barvy vážně, nebo stále ještě ne,“ říká Vladimíra Marianovská z Asociace soukromého zemědělství ČR.
SZIF uvádí, že se nyní do systému nahrávají aktualizace. Vše má být v pořádku nejpozději začátkem září.
Podle ředitele sekce pro přímé platby SZIF Vítězslava Vopavy systémem neprošlo do 1,5 procenta žádostí na jednotlivé půdní bloky. I tak ale může jít o poměrně vysoké číslo, protože pozemků se do systému zadává asi 700 tisíc a v mnoha případech jde o kombinované žádosti o několik různých plateb.
Ministerstvo termín žádostí o dotace neposune, farmářům se krátí čas |
Systém funguje tak, že satelity Sentinel 1 a 2 jednou za pět až šest dní nafotí Česko. Fondu pak data z radarových a multispektrálních snímků v rozlišení čtverečků o hraně deset metrů předají. Fond zhruba po deseti dnech předá zemědělci informaci, zda snímek odpovídá tomu, co farmář slíbil udělat – například posekat louky k určitému datu.
Nedají se tak spočítat stavy zvířat, ale satelity například měří množství chlorofylu, díky čemuž zjistí, jaká plodina se na pozemku pěstuje nebo zda ji ve větším spásá dobytek.
Fond díky systému nemusí od letošního roku zkontrolovat pět procent náhodně vybraných žadatelů, zda mají všechno v pořádku. Podle Vopavy je to spravedlivější.
Ať farmáři fotí
Chyby systému ale způsobují farmářům komplikace. „Systém se po zavedení potýká s řadou nedostatků, jejichž řešení přenáší na zemědělce. V první fázi nebyl například schopen rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, což jsou z hlediska dotační podmíněnosti zcela jiné škatulky. V praxi to vypadá tak, že při zjištění ‚chyby‘ se musí pěstitel fyzicky dostavit na místo a pořídit snímek, aby doložil, že k pochybení z jeho strany nedošlo,“ vyčítá fondu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Pochybení s víceletými bílkovinnými plodinami, kam patří právě vojtěška, Vopava přiznává. Systém kvůli softwarové chybě obarvil všechny pozemky „na červeno“. Pokud systém vyhodnotil, že nebyly dodržené podmínky pro získání dotace, nemusí se v tomto případě zemědělci obávat, fond nakonec nebude počítat s tím, že by šlo o chybu. Fotky ale podle něj pro naprostou většinu hospodářů není problém udělat, po poli se pohybují skoro každý den, mohou je udělat i jejich zaměstnanci.
Zemědělci žádosti o dotace podat stihli, komora se obává chybovosti |
Jako další ne příliš povedenou záležitost hodnotí Vopava to, že letos v létě fond zavedl na semaforu „světle“ červenou barvu. Ta má podle něj ukázat, že je zřejmě někde v dokládaných materiálech problém, ale nejde o konečný výsledek. To mnohé zemědělce vyděsilo, protože viděli ve svých datech předstupeň k zamítnutí nárokových prostředků.
Votava ale uvádí, že jde vlastně proti předchozím letům o výhodu, protože zemědělci vidí, jak fond jejich žádost vyhodnocuje a přes jaké operace k finálnímu řešení dochází. Závazný pro zemědělce přitom bude až takzvaný chybník, který dostanou do své datové schránky.
Zemědělci po SZIF žádají, aby po vzoru Slovenska bral letošní rok pouze jako pilotní projekt. Podle Vopavy to ale není možné. Podle něj se na Slovensku systém ještě se sankcemi nespustil, protože legislativa byla v Česku o trochu rychlejší. Do konce roku ale i Slováci, ačkoliv zatím systém prezentují jako „pilotní“, překlopí do „ostrého“ provozu, tvrdí.
