Na to mohli získat příspěvek 500 korun na hektar, podpora měla zohlednit vyšší pracovní náročnost při tomto způsobu aplikace jedu. Podle dřívějších odhadů ministerstva mohl objem podpor dosáhnout 40 milionů korun.
Nyní, po čtyřech měsících, už termín pro aplikaci jedu skončil. „Do výzvy na omezení výskytu hraboše se přihlásilo celkem 73 žadatelů, kteří požádali o dotaci v celkové výši 7,3 milionu korun. Schválení žádostí probíhá průběžně, dosud bylo schváleno 24 žádostí, zatím nebyla proplacena žádná,“ řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Hraboši řádí jako snad nikdy, zemědělci očekávají miliardové škody |
Tehdejší náměstek a současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při vyhlašování dotačního titulu uvedl, že úřad chce chránit zvířata.
„Chceme chránit řadu druhů ptáků jako poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek, čápy, koroptve, bažanty, ale i zajíce, lišky, srnce nebo dokonce i domácí mazlíčky jako kočky a psy, proto je pro nás klíčová dohoda s resortem zemědělství, že na výjimky Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) bude povolována zvýšená a adresná aplikace do děr. Ať už se provádí ručně nebo strojem, jed jde cíleně pod povrch. Novým dotačním titulem budeme navíc kompenzovat zemědělcům jejich vícepráce s aplikací,“ vysvětloval před několika měsíci.
Za málo peněz chce stát moc muziky
Zemědělci už na začátku uváděli, že peníze náklady na zvýšenou pracovní sílu nepokryjí. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy si tak o dotaci požádalo minimum poškozených farmářů.
Stát uvádí, že chtěli peníze na 5 181 hektarech, podle Píchy bylo poškozeno přes 80 tisíc hektarů zemědělských pozemků. „Je to dáno především administrativní náročností podání žádosti o úhradu zvýšených nákladů a nedostatečnou částkou, která nezohlednila nákladovost opatření. Část zemědělců využila možnosti aplikovat látku ve zvýšené dávce, část aplikovala v běžném množství a část se smířila s tím, že o část úrody přijdou. Většina zemědělců se rozhodla využít možnosti kompenzace škod, s jejichž vyřizováním již mají zkušenosti,“ doplnil.
Od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by měli zemědělci, kteří hraboše netráví vůbec, získat od 2 000 do 20 tisíc korun. Podle svazu s tím zemědělci počítají, zvlášť na Moravě, kde se vyskytují chránění syslové a křečci. Ornitologové pak upozorňují, že v Česku zbývá posledních zhruba sto párů sýčka a jeho populace je na pokraji vyhubení. Hraboši patří mezi jejich preferovanou potravu, proto je pro ně jejich hubení jedem nebezpečné.
Jak celkem velká bude tato kompenzace, ale zatím Pícha neví. Celkovou škodu nadále zemědělci odhadují zhruba na miliardu korun. Stát termíny pro další zvýšenou aplikaci jedu prodlužovat podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové zatím hned nechce. Nejdřív zjistí data o hraboších populacích za červen, pak se případně rozhodne ohledně dalších kroků.
Použití dronů v zemědělství brzdí hlavně legislativa, říká jejich prodejce |
Prodejci dronů pak poznamenávají, že kdyby byla legislativa pružnější, mohli by zemědělci na cílenou aplikaci jedu do nor použít právě tato zařízení. „Na základě aplikační mapy, kdy detail nasnímaných dat je tak podrobný, že jsou i vidět díry v zemi od hrabošů, je dron schopen sypat granule pouze na postižená místa. Spotřeba přípravku tak může být několikanásobně menší proti plošné aplikaci. Pro aplikaci existuje dron s možností nést 35 kg granulátu,“ uvedl již dříve šéf firmy prodávající drony DJI Telink Jaroslav Řešátko.
S tím ale zákony nepočítají, na házení jedu do nor se dívají jako na plošnou aplikaci. Jak takový dron vypadá, se můžete podívat ve videu na začátku článku.
