Krotká liška na Tvarožníku v Krkonoších

Krotká liška na Tvarožníku v Krkonoších | foto: fox_travelers

Žebrající liška v Krkonoších poškrábala dítě. Utratili ji, vzteklinu neměla

  • 55
Jedna z krotkých lišek zranila minulý týden v Krkonoších malou holčičku. Aby se kvůli její léčbě zjistilo, zda měla liška vzteklinu, Správa Krkonošského národního parku nechala zvíře zastřelit. Nemoc se u ní nepotvrdila. Ochranáři i Státní veterinární správa varují před krmením divokých zvířat.

Žebravou lišku na Tvarožníku poblíž Vosecké boudy turisté hojně fotografovali a někteří ji i krmili. Pohybuje se jich tam víc už několik let, nyní však jde o první případ napadení.

„Lidé krmili lišku, která ‚šla‘ po té svačině, což je přirozené, a při tom dítě poškrábala. Když tatínek odvezl dítě na ošetření, lékaři řekli, že dítě čeká očkování dlouhou a bolestivou cestou. Nebo ať obstará lišku, a pokud budou výsledky negativní, je vše v pořádku, pokud ne, začnou léčbu. Byla to volba lidský život versus zvířecí,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Vzteklina před branami Česka. Veterináři se ji pokusí zastavit vakcínou lišek

„Je to špatně kvůli člověku. Ten učil lišku na to, že jí dá žrádlo, a liška si na to jako oportunistický predátor v přírodě zvykla. V důsledku tohoto nezodpovědného chování lidí liška musela být utracena,“ řekl Drahný.

Rozesmáté zvíře

Koncem června se na Facebooku šířila fotografie ‚rozesmáté‘ lišky, jak se opírá předními tlapami o dřevěnou lavičku. Autor k další fotce připsal: „Kousek šunky dostala, když se tak hezky usmívala.“

Správci KRNAP pak s odkazem na virální snímek začátkem července varovali před krmením volně žijících zvířat, ale u části debatérů se nesetkali s pochopením. Argumentovali přitom, že je lepší, když zvířata sama loví a dokážou se o sebe postarat. Fotografií pak na sítích ještě přibývalo.

„Lidská hloupost je nezměrná. Lidé si na sociálních sítích předávají informaci, že na Tvarožníku je krásná liška, která pózuje a když jí dáte pamlsek, bude pózovat do aleluja,“ kritizoval Radek Drahný.

Jeden z návštěvníků, který na hřebenu lišku také fotografoval, tvrdí, že liška byla velmi ostražitá, ale turisté po ní jídlo přímo pohazovali.

„Určitě nebyla taková, že by přišla a loudila. Jak známo, liška je prostě zlodějka. Pokud viděla dítě s jídlem, nedivím se, že to jídlo třeba chtěla, pokud je tam lidi běžně krmí. Je to takový smutný příběh,“ uvedl pro iDNES.cz návštěvník, ale jméno zveřejnit odmítl.

Závislost na lidech jim ubližuje

Na rizika krmení volně žijících zvířat nyní upozorňují pracovníci národního parku i Státní veterinární správa (SVS).

„V souvislosti se zmíněnými liškami je na místě zmínit riziko vztekliny. Česká republika je sice od roku 2004 oficiálně mezinárodně uznaná jako země prostá této nákazy. V řadě dalších zemí, mimo jiné v sousedním Polsku se však tato pro člověka smrtelně nebezpečná nákaza stále vyskytuje,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Pokud člověk zvířata krmí, důsledky se mohou projevit až s odstupem. Zvířata ztrácejí přirozenou plachost. Ztratí schopnost hledat si potravu, mohou si vytvořit závislost na lidech. Nevhodná strava může vyvolat zdravotní problémy, obezitu i podvýživu. Krmení také znamená, že se volně žijící zvířata soustřeďují na jednom místě a zvyšuje se riziko šíření infekcí. Soutěž o snadný zdroj potravy může vyvolávat mezi zvířaty i agresi.

U Luční boudy se s turisty přátelí krkavec. Nekrmte ho, nabádají ochránci

Odborníci vysvětlili, že volně žijící zvířata jsou oportunistická a využívají nejpohodlnější dostupný zdroj potravy. Čím je zvíře mladší, tím snadněji si vytvoří závislost na člověku, který ho krmí. Odmala člověkem krmená mláďata se nemusí vůbec naučit lovit nebo si nejsou schopna vybírat správnou potravu, což může paradoxně vést k jejich hladovění a utrpení.

„Infekce nebezpečné pro samotná volně žijící zvířata se snadněji šíří, pokud se volně žijící zvířata koncentrují na jednom místě. Tato místa pak časem můžou být kontaminovaná trusem a zbytky potravy a tím se stát vhodným prostředím pro nejrůznější patogeny,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Přenos infekcí je možný z volně žijících zvířat na člověka či domácí mazlíčky, ale i naopak.

22. srpna 2018