Mezi skalnatými břehy nedaleko letoviska Dalarö na jihovýchodním pobřeží Švédska jen máloco nasvědčuje tomu, že by typickou letní scenérii stockholmského venkova mělo něco zkazit. Klid ruší jen člun švédské pobřežní stráže, který dorazí k nenápadné žluté bóji. „STOP! Mořská kulturní rezervace,“ říká nápis na ceduli. Třicet metrů pod ní leží zachovalý vrak lodi ze 17. století.
Pod hladinou odpočívá loď Bodekull, kterou postavil anglický stavitel Thomas Day. Ta pravděpodobně najela na zdejší mělčinu v roce 1678 a potopila se při přepravě mouky do švédského Kalmaru. Díky slané vodě Baltského moře, která vrak chrání před destrukcí, sedí 20 metrů dlouhý vrak na mořském dně, jako by plul na vodě a z velké části je neporušený. Dva z jeho tří stěžňů trčí vzhůru v původní poloze. To je magnet pro potápěče, kteří zde stále něco nového objevují.
Nyní je však Bodekull v nebezpečí, neboť čelí stále častějším nájezdům ze strany nenechavců. Podle švédských úřadů úřadů čelí podobnému nebezpečí i tisíce dalších historických vraků po celé severní Evropě.
Mecca pro archeology i lupiče
Předpokládá se, že viníky rabování vraků jsou nejrůznější pachatelé od sportovních potápěčů, kteří hledají drobné suvenýry, až po zločinecké gangy, které mají v hledáčku cenné předměty k prodeji. Problém je dokonce tak rozsáhlý, že pobřežní stráž nyní začala pravidelně k vrakům vysílat své potápěče.
„Rabování není jen problém Švédska, ale i celého Baltského moře,“ říká Jim Hansson, mořský archeolog z muzea vraků Vrak ve Stockholmu. Hledačům jde podle něj na ruku jak poměrně nízká slanost moře, tak i malá průměrná hloubka, v níž se vraky nacházejí. „Tyto jedinečné podmínky, stejně jako existence přibližně 100 000 vraků lodí, činí z Baltského moře mekku pro mořské archeology,“ říká Hansson. Stále více však přitahuje také lupiče.
VIDEO: U Říma našli vrak lodi starý 2000 let, amfory jsou v perfektním stavu |
Jen v okolí Stockholmu ví Hansson nejméně o šesti dalších vracích, které mezinárodní či švédští potápěči již vyrabovali. Když během řady ponorů zjistili, kolik předmětů ve vracích chybí, Hansson a jeho kolegové začali upozorňovat na obrovský rozsah celého problému. Spojili se se švédskou pobřežní stráží a policií, aby se vrakům dostalo lepší ochrany. „Švédsko má jedno z nejdelších pobřeží v Evropě, takže je třeba hlídat spoustu vody a není to snadné,“ dodává Hansson.
I švédské úřady chtějí ukázat, že rabování vraků berou vážně. V září odsoudily skupinu Švédů ve věku 57 až 70 let k podmíněným trestům a tři z nich k veřejně prospěšným pracím za několikanásobné porušení předpisů o ochraně památek poté, co je pobřežní stráž přistihla se 100 předměty uloupenými z vraků lodí. Mezi artefakty, které u nich nalezli, bylo například železné dělo ze 17. století a hliněné hrnky.
„Potápěče jsme chytili i s úlovkem přímo na místě činu,“ říká Patrick Dahlberg, velitel pobřežní stráže. Jeho potápěči běžně pracují při ekologických katastrofách, kontrolují lodě kvůli drogám a zbraním a pomáhají policii při pátrání. „Je pro nás jedinečné, že se můžeme účastnit i těchto aktivit,“ říká.
Z knihy nezůstane nic
Za posledních pár let zmizelo z vraku lodi Bodekull několik předmětů, potápěči pobřežní stráže se však k vraku potápějí pravidelně. Když se v úterý jeden z nich vynořil po zaznamenání videa truhly s nářadím, v níž se nacházely hoblíky, kladiva, koš a tesařské náčiní, potápěč Patrik Ågren uvedl, že nezaznamenal žádné důkazy o manipulaci.
„Je tam spousta usazenin a kalu, drobných částic,“ řekl. „Kdyby tam někdo byl, plaval nebo něco přenášel, tak je to většinou jasné.“ Videozáznamy, které během potápění k vraku pořídil, se nyní budou porovnávat s předchozími záběry, aby se zkontrolovaly změny.
Ponorka jako hrob na dně moře. Po 106 letech ji pomohli najít dva Češi |
Při dalším ponoru však potápěči zjistili, že od jejich poslední návštěvy v lednu bylo na Bodekullu odstraněno jedno kolo na děle, zřítil se palubní trám a přemístila se láhev vína. I když některé z těchto změn mohly být způsobeny přírodou, Hansson dodává, že je těžké pochopit, jak se kolo a láhev vína mohly přemístit bez lidského zásahu.
Na lodi pobřežní stráže, která kotví nedaleko, mořští archeologové z muzea Vrak porovnávají záběry z posledního ponoru a také důkazy o chybějících předmětech, které zaznamenali dříve. „Sbíráme všechny dílky skládačky stejně jako policie nebo pobřežní stráž při vyšetřování,“ řekl. „Proto je velmi důležité, aby se s předměty nehýbalo. Je to jako vytrhávat stránky z knihy. Nakonec vám zůstane nic,“ uzavírá podle The Guardianu mořský archeolog Hansson.
