„Stalo se to na mé třetí misi poblíž základny Lora. Naše patrola byla takzvaně nastřelena, zkrátka na nás tálibové zaútočili, a protože šlo o otevřené prostranství, jediným úkrytem byl zavlažovací kanál hluboký několik metrů. Po doskoku byla bolest okamžitá, ale fungoval adrenalin, protivníka se nám podařilo zahnat opětovanou střelbou z kanálu,“ říká Martin, který je druhým rokem v civilu. Při osudném pádu měl na sobě těžkou výzbroj a výstroj, která váží několik desítek kilogramů. Pád tak mohl být i smrtící.
Věřil jsem tomu, a proto jsem prodal dům.