„Bude to mít vážné následky. Jde o odložený další státní převrat s úplným přeformátováním systému, který se rovná tomu, jenž se odehrál v letech 1920-1921 a nakonec vedl k válce. Měli bychom očekávat jak personální rozhodnutí, tak zvýšení míry represe,“ uvádí na Telegramu Pastuchov.
Podle něj není pochyb, že dojde také k pomstě za strach. „Putin teď vypadá jako hlupák a nic s tím neudělá,“ míní.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Pastuchova šlo o den hanby ruského lídra i úřadů. Prezidentovo „tupé mlčení“ v noci na sobotu a následný pochybný projev podle politologa ukázaly, nyní, když se zdá, že žádná vzpoura neproběhla, že Putin „neví, kdy má držet hubu“.
Prigožin odejde do Běloruska, oznámil Kreml. Pokus o puč stál život 15 vojáků |
„Těchto 24 hodin bylo pro Putina a pověst režimu vražedných a v podvědomí veřejnosti utkví navždy. Hlavním výsledkem je, že všichni teď vědí, že car je nahý a směšný. Prigožin – sám klaun – dokázal udělat z celého Putinova režimu šašky. Strachu bude méně a přijde hodina, kdy se najdou tací, kteří si to budou chtít zopakovat,“ uzavírá.
Rozpad vnitřní rovnováhy v Rusku
Podle komentáře Centra Carnegie pro Rusko byl Prigožinův úkol jasný: nahradit Putina. Vzpoura podle něj dala podnět k řadě různých interpretací, od vyostření mocenských bojů v Kremlu až po to, že jde o dění, které Putin potřebuje buď k odvolání ministra obrany Sergeje Šojgua, nebo k přechodu k plnohodnotné diktatuře.
„Ve skutečnosti však Putin nikdy nepotřeboval zvláštní inscenace, aby zakryl i své nejradikálnější kroky, natož personální rozhodnutí. Jeho režim se zpřísňoval postupně a sám od sebe – bez zvláštních záminek,“ píše portál.
„Zmatená reakce“ Putina a dalších státníků či úředníků je podle Centra neslučitelná s operací, která by měla ministra obrany nebo někoho dalšího zlikvidovat. Z projevu prezidenta byl patrný hněv a podráždění, který by se údajně nikdo neodvážil vyvolat.
Důvod vzpoury v Rusku lze podle komentáře hledat v rozkolu uvnitř země. Ten pramení z nerozhodnosti elit, které ve skutečnosti nechtějí vést válku, nebo boje s Ukrajinou alespoň nejsou slučitelné s ekonomickými strukturami země. „Neúspěchy na frontě vyostřily protielitní nálady, částečně tím, že obrátily boje dovnitř Ruska: aby bylo možné vyhrát zahraniční válku, je třeba nejprve vyhrát válku domácí,“ píše se.
Putinova noční můra
Na sobotní krátkodechý pokus o vzpouru proti ruskému vedení ze strany soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny během neděle reagují také světová média.
„Povstání jednotek wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem je definitivním potvrzením toho, jak katastroficky se válka na Ukrajině pro Putina vyvíjí. I když ruský vůdce bude mít navrch v bitvě proti wagnerovcům, je těžké si představit, že Putin může takové ponížení přežít. Jeho prestiž, jeho moc a dokonce i jeho život jsou teď dány všanc,“ napsal Gideon Rachman v deníku Financial Times.
„Před 15 měsíci stála armáda Vladimira Putina před Kyjevem. Teď ruský lídr bojoval o to, aby udržel Moskvu,“ shrnul komentátor.
Možná to pro Ukrajinu bude pozitivní, míní o dění v Rusku lidé v Mykolajivu |
Také Peter Baker v deník The New York Times došel k závěru, že vzpoura wagnerovců je pro Putina největší výzvou za dobu jeho vlády. „Krátkodeché povstání naznačuje, že Putinova moc je nejvíce oslabená od chvíle, kdy se před více než dvěma desetiletími dostal do úřadu,“ píše.
Italský deník La Stampa chápe vzpouru jako důkaz, že Rusko zachvátil chaos, bulvární britský nedělník Sunday Mirror má na první straně titulek „Teror se obrátil proti diktátorovi, Putin balancuje na hraně“.
Moskvu vystrašilo pět tisíc blížících se wagnerovců, z Kremlu zmizela vlajka |
„Vojenské povstání ve vlastní zemi. Horší obrat mohlo původně plánované rychlé obsazení Ukrajiny vzít jen těžko. Putin Rusko a svou vlastní moc namísto posílení destabilizoval,“ domnívá se deník Neue Zürcher Zeitung.
Další švýcarský list Tages Anzeiger píše, že i když vzpoura trvala krátce, nebude po ní nic stejné jako dřív. „Prezident vychází z tohoto dramatu silně oslabený, lidé jsou znejistělí,“ stojí v komentáři.
