Žádná parma ani okoun, jen větší ostroretky spláchnuté z vyšších částí toku Bečvy, ouklejky a nově vysazení tloušti. Předběžné výsledky z mapování stavu řeky z předminulého týdne poblíž Hustopečí nad Bečvou ukazují, že život se do ní po otravě ze září 2020 vrací velmi pomalu.
A kdo je za tragédii na Bečvě zodpovědný, není dodnes jasné. Chybí jasné důkazy, odkud se kyanidy a sloučeniny chromu do řeky, kterou zasáhly na nejméně 37 kilometrech mezi Valašským Meziříčím a Přerovem, dostaly.
Problémy byly s nekoordinovaným postupem úřadů nebo s odběrem vzorků. Podle představitelů vlády je proto nezbytné upravit legislativu.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Do konce roku ji chce předložit vládě.
Laborantky se postavily za Energoaqu. Náš podnik Bečvu neotrávil, míní |
„Tento zákon sice máme už patnáct let, ale je absolutně nefunkční. Nedá se podle něj prakticky nic řešit. Proto v novele jasně definujeme, co to je ekologická újma. Nejde jen o úhyn ryb, ale o celé společenstvo žijící v korytě daného toku. Říkáme též, kdo a podle jakých parametrů může být podle tohoto zákona vyšetřován,“ nastínil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zákon podle něho nebyl ve stávajícím znění do roku 2021 uplatněn, neboť se u žádného případu nepodařilo prokázat naplnění definice ekologické újmy. Dotčené provozy teď také budou muset nově mít zpracovanou analýzu rizik a být pojištěné.
Brzy má být zveřejněna i novela vodního zákona. „Jde o kroky, které mění systém tak, abychom dokázali předcházet takovým haváriím. Kdo zásahu velí? Kdo odebírá vzorky? Kdo je zodpovědný za postup v případě území jiných krajů?“ shrnul vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl v minulém volebním období Sněmovny místopředsedou vyšetřovací komise ke katastrofě na Bečvě. Kauza podle něho dopadla naprostým fiaskem.
Ryby jsou na pěti procentech dřívější populace
Naposledy se soud kauzou zabýval ve středu. Bývalý pracovník Energoaquy vypověděl, že podnik podezírá z možného zavinění havárie. V době otravy už ale ve společnosti nepracoval.
Také připustil, že nezná současnou technologii čistírny odpadních vod firmy, z níž podle obžaloby znečištění do řeky uniklo.
V době, kdy v Bečvě začaly hynout ryby, měl ve velíně čistírny službu Jakub Janoušek. Ten je přesvědčený, že Energoaqua otravu nezapříčinila.
„Od nás to stoprocentně nebylo,“ řekl minulý týden a vyloučil možnost, že by byly odpadní vody do řeky vypuštěny bez měření jejich kvality v laboratoři.
„U nás bylo všechno v pořádku,“ podotkl Janoušek.
Ryby po otravě Bečvy skákaly na břeh jako sebevrazi, řekl soudu svědek |
Únik toxických látek měl za následek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Rybáři řeku pravidelně zarybňují, ale i po dvou letech a devíti měsících od havárie hodnotí výsledky jako velmi pozvolné.
„Řeka je možná tak na pěti procentech stavu rybí populace než před otravou. Pohlavní dospělost ostroretky a parmy je sedm až osm let. Ryby, které jsme sbírali uhynuté, měly deset, dvanáct, patnáct, možná i více let, protože to byly sedmdesáticentimetrové parmy, padesáticentimetrové ostroretky a tříkiloví candáti. Než se řeka dostane do stavu před otravou, potrvá to určitě dvanáct až patnáct let,“ odhadoval Stanislav Pernický, předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.
Úpravu zákona o předcházení ekologické újmě vítá. „Jsem rád, nebyl funkční. Kdyby se podle něj postupovalo, nemuseli bychom platit za ryby, které jsme odváželi do kafilerie. U vodního zákona jsem však skeptik, neboť tam je vyšetřování havárií svěřeno vodoprávním úřadům. Nejsou to ale lidé znalí věci, nemají odborné vzdělání, postupovali nelogicky,“ dodal Pernický.
Přesné postupy i funkční kontakty
Kromě zákonů se má zlepšit i spolupráce České inspekce životního prostředí (ČIŽP) s ostatními složkami zasahujícími při haváriích. Postup inspekce byl po otravě kritizován, například zmíněnou sněmovní komisí.
„Jde o koordinaci velkého množství lidí, kromě inspekce je tam i hasičský záchranný sbor, povodí či příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. Připravují se proto takzvané typové listy, které řeknou, jak konkrétně postupovat při havárii na vodním toku, a stanoví kontakty. Protože i v případě Bečvy byl problém, že nebylo možné se dovolat na některá krizová čísla,“ sdělil ředitel ČIŽP Petr Bejček, který se funkce ujal v březnu.
Jeho předchůdce Erik Geuss ke konci loňského roku rezignoval kvůli politickým tlakům. Dříve uvedl, že trvá na tom, že inspekce při hledání příčin otravy postupovala správně.
22. října 2020 |
