Prognóza Raiffeisenbank naznačuje, že hospodářské oživení bude pozvolné téměř pro celou Evropu. Kromě války na Ukrajině situaci nenahrává ani ekonomický konflikt mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Je totiž zřejmé, že USA se čím díl více snaží podporovat hlavně své domácí výrobce, na což EU doplácí. Dotýká se to i České republiky, která by podle ekonomky Heleny Horské měla hledat nové zdroje ekonomického růstu.
„V mnoha zemích Evropy je problémem nedostatečné množství nových zakázek ze zahraničí. I kvůli tomu většina států Evropské unie poroste v letošním roce jen velmi mírně. Utlumená je spotřeba i investice. Zadrhla se i německá ekonomika, která se opět vrátila na předcovidovou úroveň a doplácí na to i Česká republika,“ myslí si hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Měsíční vývoj inflace | foto: ČBA Monitor
„Pokud bude tempo českého hospodářského růstu nízké, nebude ekonomika dostatečně pružná a odolná vůči dalším šokům nebo krizím. Do budoucna bychom se měli více zaměřit na finální produkci,“ dodává Horská.
Ekonomka ale zároveň doplňuje, že vnější cenový šok postupně odeznívá. Uvolňuje se napětí v dodavatelských řetězcích, klesají ceny kontejnerové přepravy, zemního plynu i dalších důležitých komodit. Přesto jsou ale cenové inflační tlaky stále dost plošné a brání tomu, aby se inflace v EU vrátila do tolerančního pásma České národní banky, tedy ke dvěma procentům.
Inflace je za vrcholem
Přesto je ale ve většině států EU meziroční inflace nejspíš už za vrcholem a probíhá postupná dezinflace, což znamená, že inflační tempo zpomaluje. Momentálně se podle analýzy Raiffeisenbank na ní více než z poloviny sice podílejí rostoucí firemní marže, do budoucna ale analytici čekají stále větší roli rostoucích mezd.
Domácnosti utrácejí méně. Ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta |
V České republice by se podle ekonomů měla inflace dostat pod hranici deseti procent už během letošního června. Přesto ale Horská dodává, že v dlouhodobém horizontu si budeme nejspíš muset na vyšší inflaci zvyknout.
„Čeká nás nejspíš nový normál. Kromě vyšší jednociferné inflace se to bude týkat i úrokových sazeb. K jejich poklesu sice dojde, na úroveň před vypuknutím pandemie nemoci covid-19 se ale minimálně v dalších třech letech nedostaneme,“ upřesňuje ekonomka.
Analytici z Raiffeisenbank však předpokládají, že Česká národní banka jakožto klíčový nositel měnové politiky už nebude úrokové míry zvyšovat. V posledním letošním kvartálu naopak čekají jejich pokles o padesát bazických bodů na úroveň 6,5 procent.
„Česká republika bude jednou z prvních zemí v regionu, ve které se začnou úrokové sazby v příštích měsících snižovat. Hrají pro to i klesající inflační očekávání. Snižování sazeb však bude jen pozvolné, centrální bankéři nebudou chtít měnový kurz příliš rozhýbat. Ačkoliv se ale dlouhodobě snaží o silnou korunu, vlivem propadu úrokových měr bude stejně nejspíš mírně oslabovat,“ dodal analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
12. května 2023 |
