Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval.
Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. „To, že česká ekonomika neklesá, ale stagnuje, je do velké míry zásluha exportu,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček s tím, že dynamika HDP v Česku byla pod průměrem EU, která většinově mírně rostla.
Z exportu HDP táhl výš především zpracovatelský průmysl. „Zbytek průmyslu se však v souvislosti s nákladovými tlaky dál potýkal s problémy. Vyšší hrubou přidanou hodnotu ve srovnání s koncem loňského roku ale vykazovala řada odvětví služeb,“ vysvětlil Rojíček a tím, že ekonomiku táhla nahoru i poptávka po fotovoltaice.
„Naopak se nedařilo energeticky náročným odvětvím. Částečně i potravinářskému průmyslu. Jeho pokles souvisel s útlumem spotřebitelské poptávky,“ dodal Rojíček.
Spotřeba domácností v Česku mezičtvrtletně klesla už pošesté v řadě. V prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 1,2 procenta a meziročně o 6,4 procenta. Nejvíce domácnosti šetřily na službách, dále klesaly i výdaje za netrvanlivé zboží. V návaznosti na nižší spotřebu domácností klesaly také tržby v maloobchodu.
Situace na trhu práce zůstává pro zaměstnance příznivá. Celková zaměstnanost meziročně rostla o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
Rostly také mzdy, i tak se jim ale nedaří dohnat růst cenové hladiny, který meziročně zrychlil na 12,2 procenta. Mezičtvrtletně se pak ceny zvýšily o 5,7 procenta. „Do tohoto údaje nevstupuje jen cenová složka spotřeby jako u měření inflace, ale také export, investice, tento údaj tedy zahrnuje veškeré komponenty. Nekopíruje tedy pouze spotřebu, byť ta jej velmi ovlivňuje,“ vysvětlil Rojíček.
Pozvolný růst je na dohled
„HDP v prvním čtvrtletí mezikvartálně poklesl o 0,04 procenta. Pokud budeme chtít být akurátní, tak se technická recese tuzemské ekonomiky protáhla i do prvního čtvrtletí letošního roku. Obratem je však třeba dodat, že to nic nemění na skutečnosti, že recese tuzemské ekonomiky z posledních čtvrtletí byla téměř neviditelná. Meziročně HDP klesl o 0,4 procent,“ komentuje data Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, s tím, že pro letošek očekává růst tuzemské ekonomiky v rozmezí 0,3 až 0,6 procenta.
Průzkum ČSÚ také ukázal, že domácnosti věří ve zlepšení ekonomiky. Roste počet respondentů, kteří už nečekají další růst cen.
Pozvolný růst ekonomiky během letošního roku očekává také David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank. „Odeznívající brzdou bude spotřeba domácností. Naopak zesilovat bude podle nás negativní efekt rozpouštění stavu zásob, jejichž hromadění na pozadí vysokých sazeb a utlumené poptávky nedává smysl, Pro rok 2023 očekáváme růst HDP na 0,5 procenta, v roce 2024 na 2,9 procenta, kdy hlavním zdrojem růstu má být oživení spotřeby domácností,“ míní analytik.
Inflace by se mohla podle Rojíčka navrátit k jednociferným hodnotám v polovině roku. „Poslední čísla o inflaci ukazovala meziměsíční stagnaci cen. Nebudu spekulovat nad tím, kdy se inflace dostane k hodnotám, na které jsme zvyklí. Uvidíme, zda se potvrdí trend meziměsíční stagnace. Pokud ano, můžeme čekat, že k jednociferným hodnotám se dostaneme v polovině roku,“ uvedl Rojíček s tím, že statistici zatím nepozorují žádnou složku, která by měla působit proinflačně. „Ceny energií klesají, u potravin vstupuje do hry sezonnost, která působí pozitivně, pohonné hmoty stagnují. Očekávání jsou tedy relativně příznivá,“ uzavírá.
