„Se zahájením speciální vojenské operace na Ukrajině rozpoutalo Tokio v koordinaci s kolektivním Západem nepřátelskou kampaň proti naší zemi, bezprecedentní pro moderní rusko-japonské vztahy,“ uvádí oficiální tisková agentura Dumy ve vysvětlivce k návrhu zákona. Vyjmenovává, že Japonsko zavedlo tvrdé sankce vůči Rusku a zablokovalo jenové účty Centrální banky Ruské federace.
„Tato iniciativa je extrémně důležitá pro ochranu územní integrity Ruska na Dálném východě,“ zaznělo při projednávání návrhu. Cílem má být též zajištění úcty k sovětským veteránům, obnova historické spravedlnosti a vzdělání mladší generace v lásce k vlasti. „Ať žije vítězství nad Japonskem,“ prohlásil jeden z poslanců, přičemž si vysloužil bouřlivý potlesk.
"Long live victory over Japan!"
Russia needs at least some victories, so deputies proposed that September 3 be renamed to "Victory over Militaristic Japan and the End of World War II Day."
Russians are celebrating the American victory over Japan. Nothing new, though. https://t.co/x6zV5PdrOn
„Rusko potřebuje alespoň nějaké vítězství,“ okomentovala jednání ruských poslanců opoziční běloruská mediální platforma Nexta. „Rusové oslavují americké vítězství nad Japonskem. Nic nového.“
V roce 2020 navrhla označit 3. září za Den vítězství nad Japonskem komunistická strana. Tehdy zákonodárci hlasovali proti. Neúspěšně dopadla i podobná iniciativa poslanců za vládní stranu Jednotné Rusko. Proti byl obranný výbor Dumy i vláda. „Tvůrci návrhu zákona neberou v úvahu, že řečený akt náleží mnoha mocnostem,“ uvedla vláda.
Dlouhodobě napjaté vztahy
Japonsko je jedním z největších asijských podporovatelů Ukrajiny. Za Kyjev se postavilo okamžitě po zahájení ruské invaze a uvalilo na Rusko sankce. Ty dále rozšířilo po posledním summitu G7, jež se konal předminulý víkend v Hirošimě.
Ruská invaze křísí staré územní spory. Tokio se znovu hlásí o Kurily |
Válka na Ukrajině prohloubila dlouhotrvající napětí mezi Japonskem a Ruskem a oživilo¨a letitý územní spor. Japonsko prohlásilo, že ruská agrese je z hlediska mezinárodního práva stejně nelegální jako okupace Jižních Kuril. Tedy čtveřice ostrovů, které Sovětský svaz anektoval tři dny po japonské kapitulaci na konci druhé světové války. Kyjev Tokio v jeho nároku podpořil. Napětí brání i oficiálnímu podpisu deklarace o ukončení válečného stavu mezi Japonskem a Ruskem.
Druhá světová válka skončila 2. září 1945 oficiálním japonským podepsáním kapitulace na palubě americké lodi USS Missouri. Japonský císař Hirohito vyhlásil kapitulaci již 15. srpna, několik dní poté, co sovětský lídr Josif Stalin po dlouhém naléhání Spojenců 8. srpna porušil sovětsko-japonský pakt o neútočení. Podle některých historiků byl právě tento krok důležitější pro japonskou porážku než shození dvou amerických jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Pro Japonsko bylo připojení SSSR k válce v Pacifiku „naprostý šok“, uvedl Takuma Melber z Centra pro transkulturní studia Univerzity v Heidelbergu.
Japonsko neporazily atomové bomby, ale Stalin |
SSSR se vpádem do japonského loutkového státu Mandžukuo v Číně v zásadě Japonsku mstilo za jednu z nejvíce ponižujících vojenských porážek Ruska v dějinách. Během rusko-japonské války z let 1904-1905 si ruská armáda vysloužila pověst tak neschopné organizace, že o ní mezi Japonci koloval následující vtip: „Za zabití ruského kapitána je odměna tisíc jenů. Za zabití majora pět set. Za zabití generála deset let vězení a za zabití nejvyššího velitele (Alexeje Nikolajeviče) Kuropatkina smrt zastřelením.“
Sovětský svaz vyhlásil 3. září jako den vítězství nad Japonskem v roce 1945 a přidal jej na seznam veřejných dnů volna. V roce 1947 ho ale z seznamu odebral, na svátek se prakticky zapomnělo.
Rusko po rozpadu SSSR považovalo za oficiální konec druhé světové války stejně jako Západ 2. září. V roce 2020 ale datum změnilo na 3. září. Komentátoři krok vnímali jako zjevnou snahu ruského prezidenta Vladimira Putina obnovit stalinistickou imperialistickou tradici. Rusko se tím odvrátilo od Západu a přiblížilo k Číně, která též slaví konec druhé světové války 3. září.
