Vyplynulo to ze zjištění agentury Median pro Český rozhlas, který ho v úterý zveřejnil na svém webu.
Vláda chce podle zveřejněného balíčku uspořit příští rok na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy Kč. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.
Podle Medianu mezi voliči vládní koalice podporuje uvedené návrhy 81 procent dotázaných, zatímco mezi voliči opoziční ANO 33 procent lidí. Zhruba sedmdesátiprocentní podporu má balíček rovněž mezi studenty, s rostoucím věkem se ale míra jeho podpory snižuje. Nejnižší je u vyučených bez maturity a u obyvatel chudších krajů na severozápadě země, uvedl rozhlas.
Předvolební slib SPOLU nezvyšovat daně bylo nutné „překročit“, přiznal Jurečka |
To, že vláda přichází s úsporným balíčkem včas, si myslí jen devět procent respondentů. Naopak podle 71 procent je tento krok příliš pozdní a podle 69 procent navrhované změny zadlužení státu nevyřeší.
Na dotaz, kdo by se měl nejvíce podílet na úsporách, nejvyšší počet dotázaných, 44 procent, uvedl státní aparát a úředníky. Podle 27 procent by se na tom měly podílet stejnou měrou všechny skupiny a podle 12 procent by se na úsporách měly primárně podílet firmy a podniky. Nejméně lidí chce nechat úspory dopadnout na živnostníky a zaměstnance.
Madian zjišťoval také názor lidí na danění prodeje tichého vína, u kterého vláda navrhuje v úsporném balíčku ponechání nulové daně. Pětapadesát procent dotázaných s tímto rozhodnutím vlády nesouhlasí, 35 procent ano. Naopak s navrženou nulovou sazbou DPH na knihy souhlasí 54 procent lidí a 39 procent nikoliv.
Median provedl průzkum v době od 12. do 15. května mezi tisícovkou lidí.
Konsolidační balíček představila vláda minulý týden. Změny se dotknou odvodů pro OSVČ, DPH nebo také školkovného. Záznam z tiskové konference vláda v délce 2,5 hodin zveřejnila na svém Facebooku.
Úsporný balíček„Ozdravný balíček“ uvádí 58 opatření, která budou mít podle vlády souhrnný pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024–2025, a to ve výši 147,5 miliardy korun. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94,1 miliardy platila již od 1. ledna 2024. V balíčku se počítá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Snížené sazby DPH se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky sloučení sazeb se sníží o tři procentní body DPH na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení. Základní sazba DPH zůstane na 21 procentech, DPH na knihy bude mít nulovou sazbu. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1 500 na 2 300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, uvedl ve středu premiér Petr Fiala. První čtení vládního konsolidačního balíčku by ve Sněmovně mělo být na přelomu června a července, tedy ještě před parlamentními prázdninami. Druhé a třetí čtení by se mělo uskutečnit na podzim. Vláda by měla balíček projednat v půlce června. V pátek to uvedl předseda poslaneckého klubu koaliční KDU-ČSL Marek Výborný. |
