Například důlní divize opavské společnosti Ostroj, vyrábějící stroje pro hlubinnou těžbu, se nyní zaměřuje na výrobu mobilních bednění pro ražbu tunelů, dopravníků a drtičů odpadů.
„S útlumem těžby uhlí v České republice i jinde v Evropě procházíme postupnou transformací z tradičního výrobce důlních strojů ve strojírenskou firmu, která se zaměřuje na zákazníky mimo těžební průmysl,“ přiblížil změny spojené s útlumem těžby generální ředitel společnosti Ostroj Aleš Martínek.
„Chceme využít zkušeností s konstrukcí a výrobou zařízení pro hlubinnou těžbu a přenést je do segmentu pozemního stavitelství, konkrétně budování silničních i železničních tunelů a výstavby metra,“ doplnil Martin Čmiel, ředitel divize Důlní a průmyslové technologie Ostroje. „Ohledně těchto dodávek už jednáme s největšími stavebními firmami v republice i na Slovensku.“
Těžba uhlí v dole ČSM na Karvinsku se prodlouží do roku 2025, pak skončí |
O tom, že se těžba v kraji pomalu chýlí ke konci, svědčí i informace zástupců OKD, kteří oznámili, že po devatenácti letech uzavřou podzemní propojení dolů ČSM a Darkov.
Zákazníky v nových oborech hledají firmy napříč krajem. „Horizont těžby uhlí v kraji je jasně daný, a tak se není čemu divit, že se firmy snaží posunout do nových pozic, najít nové zákazníky,“ konstatoval Jan Březina, předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje. „Ve spolupráci s krajem jsme se už před dvěma roky zaměřili na pomoc jednotlivým podnikům, pomáhali jsme jim hledat nové odběratelské vztahy. I proto byla založena platforma Task Force OKD.“
Jejím hlavním hybatelem byl Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Ten už v roce 2021 oslovil firmy dodávající OKD jak své výrobky, tak služby s nabídkou pomoci při hledání nových zákazníků.
Poradenská pomoc Paktu zaměstnanosti
„Původně bylo vytipováno dvě stě šedesát firem z dodavatelského řetězce OKD. K 28 z nich, které projevily předběžný zájem, se postupně přidaly další, celkem se jich zapojilo třicet osm,“ přiblížil zájem o případnou pomoc ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil. „Oslovili jsme všechny firmy, které o to projevily zájem. Zjistili jsme, co je trápí, a to především ve vztahu k ukončení těžby v OKD, a většině z nich jsme poskytli poradenské služby.“
Jednou z častých otázek dotčených firem bylo, jaký bude další osud smluv, které měly s OKD, poté, co se útlumové šachty převedou na státní podnik Diamo. Poradit se chtěly firmy i v rámci nabízených výrobků a služeb, co dělat, až je OKD přestane využívat.
„V takových případech jsme pomáhali s vyhledáním potenciálních partnerů, jak pro spolupráci, tak pro využití stávajícího personálního a technického vybavení firem,“ doplnil Martin Navrátil.
Jeden z nejlepších kroků vlády, míní experti o prodloužení těžby uhlí v OKD |
Ne všechny firmy ale chtějí kvůli blížícímu se konci OKD úplně měnit svůj výrobní sortiment, případně rozsah svých poskytovaných služeb. Některé se chtějí prosadit na trhu i bez OKD.
„My se dlouhodobě zaměřujeme na důlní práce, a byť jsme už historicky pracovali i na kolektorech, případně tunelech, tak se stále zaměřujeme na svislá důlní díla, na jejich údržbu a likvidaci,“ konstatoval Jan Březina, tentokrát v pozici předsedy představenstva společnosti Slezská důlní díla.
Ta navazuje na činnost někdejší společnosti VOKD, historicky spolupracující s OKD například při ražbě nových důlních děl. „A i po skončení těžby v OKD tady stále budou práce spojené třeba s likvidací jejich následků. Vždy ale záleží na tom, jak dopadne výběrové řízení, nikdo nemá dopředu nic jisté,“ zmínil Březina.
