Důvodem podání bylo nedávné oznámení o prodloužení těžby do roku 2025. „Stávající EIA obsahuje dostatečné objemy těžby do konce roku 2023 či začátku 2024, nezahrnuje však objemy do konce roku 2025, kdy se s těžbou v dole ČSM nadále počítá,“ vysvětlila důvody nového řízení mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Celkem se ve stanovené lhůtě ministerstvu vyjádřilo 17 subjektů, z toho 12 z České republiky.
Zatímco české úřady povětšinou s prodloužením těžby souhlasí a jejich připomínky se týkají například obav o možnosti hnízdění rorýse obecného nebo snahy o zvýšený důraz na ochranu kulturní památky, kostela sv. Máří Magdalény ve Stonavě, z Polska přišlo vyjádření hned pěti subjektů s podstatně výraznějšími požadavky.
Firma OKD hlásila premiérovi zisk šest miliard, těžba do roku 2025 platí |
Ke studii EIA na pokračování těžby na dole ČSM přišly z Polska výhrady od Generálního ředitelství ochrany životního prostředí ve Varšavě, Polského geologického a výzkumného ústavu a Státního vodohospodářského podniku Polské vody a také z jejich regionálních poboček, jako je Regionální ředitelství ochrany životního prostředí v Katovicích a Státní vodohospodářský podnik Polské vody – Regionální správa vodohospodářství v Gliwicích.
„Dle názoru polské strany nebyly poskytnuty dostatečné informace, na jejichž základě by bylo možné vyloučit jakékoliv významné negativní vlivy záměru na polské území,“ shrnul ve zjišťovacím řízení výhrady polského Generálního ředitelství ochrany přírody Evžen Doležal, ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence ministerstva životního prostředí.
„Dále upozorňuje, že předmětný záměr ovlivní hladinu podzemní vody, přičemž nebyly předloženy žádné mapy ani informace, které by rozsah tohoto vlivu blíže specifikovaly,“ doplnil.
Karviňáci požadují eliminaci otřesů
O potřebě zajištění spodních vod se hovoří také ve vyjádření českého ministerstva životního prostředí. Polské výhrady jsou ale výrazně silnější. A jejich požadavky mohou studii EIA pro pokračování těžby prodloužit.
„Polská strana uvádí, že nemůže na základě oznámení záměru vyloučit významné negativní vlivy na polském území, a proto požaduje v souladu s příslušnými ustanoveními účast v mezistátním procesu EIA, přičemž požaduje záměr posoudit v plném rozsahu v celém procesu EIA,“ doplnil Doležal.
Mezinárodní proces EIA přitom znamená minimálně to, že veškeré dokumenty budou muset být přeloženy, což je časově náročné.
OKD dostalo navíc rok těžby, obchodní partneři to vítají |
Vedení OKD přitom doufá, že potřebnou studii dokončí co nejdříve. „Závazné stanovisko bychom chtěli mít v průběhu třetího čtvrtletí roku 2023, abychom jej mohli doložit báňskému úřadu, od nějž potřebujeme povolení dobývání,“ konstatovala mluvčí těžební firmy.
Vedle institucí se ke studii EIA vyjádřili i zástupci spolku Frygato-eko, zastupujícího obyvatele Karviné. „Do EIA jsme si dali podmínku, aby byly v maximální možné míře eliminovány otřesy. Aby se třeba netěžil jeden porub vedle druhého, ale těžilo se dva tři roky někde dál a pak se vrátili,“ konstatoval zástupce spolku Václav Gavlovský. „Oni to znají, ale peníze jsou na prvním místě. Ale my chceme tady v Karviné žít a bydlet. Mírné otřesy jsou co dva dny, silnější otřesy jsou zhruba dvakrát do roka.“
