Továrna v Modřicích na Brněnsku za rok vyrobí až 14 tisíc tun pěnového polystyrenu, který se nejčastěji používá jako izolace bytů nebo obalový materiál. Surovina se sem sváží z brněnských sběrných dvorů a obchodních řetězců s elektronikou. Samotná výroba pak probíhá v režii zhruba desítky robotů, mezi něž patří i čtyři automatizované vozíky se speciálními čidly, díky kterým se pohybují v terénu bez kolizí.
Ostatní robotické stroje s naprostou přesností balí hotové polystyrenové desky nebo skládají finální produkty do bloků na palety. V továrně přitom nejsou tito neživí pomocníci žádnými nováčky. „S automatizací provozu pracuje naše firma už dvacet let, a nahradili jsme tak manuální a namáhavou práci alespoň třiceti zaměstnanců,“ přibližuje ředitel firmy Jiří Kudlička.
V některých oblastech však roboti člověka nahradit nemohou, například při třídění dovezeného polystyrenu ze sběrných dvorů. Vousatý muž z odpadu vybírá nežádoucí prvky jako listy, plastové sáčky nebo kovové spony. „Ještě se nestalo, že by do výroby pustil nějaké nečistoty,“ vyzdvihuje precizní práci zaměstnance Kudlička. Očištěný polystyren je potrubím poslán do výroby. V novém produktu se pak objeví až patnáct procent recyklovaného materiálu.
Ve žlutém kontejneru hrozí znečištění
Spolupráce s brněnskými sběrnými dvory, které firmě Bachl poskytují čistý polystyren, je v Česku ojedinělá. Ročně tak továrna získá až třicet tun materiálu, který by jinak naplnil čtyři tisíce kontejnerů.
Použitý polystyren se sice může vyhazovat do žlutých kontejnerů na plast, hrozí v nich však nežádoucí znečištění jinými odpadky. Proto je lepší jej odvézt do sběrného dvora, kde jsou pro něj vyhrazeny speciální pytle. Ty potom putují k recyklaci. K výrobě známého izolantu se nepoužívá nic víc než tvrdé polystyrenové granule a vodní pára.
K čemu slouží polystyrenPolystyren se používá převážně k zateplení bytů a domů, protože má výborné izolační vlastnosti. Dále slouží jako obalový materiál, zboží totiž oproti kartonovým obalům neodře, dají se z něj vyřezávat potřebné tvary a především tlumí nárazy, díky čemuž předměty chrání před poškozením. Další z jeho oceňovaných vlastností je stoprocentní recyklovatelnost, které však může stát v cestě nesprávné třídění materiálu. |
Kuličky díky ní nabobtnají až na padesátinásobek svého objemu, a dostanou tak známou podobu, která se využívá jako plnění polštářů, vaků či plyšáků. Jejich lehkost je způsobena tím, že jsou z 98 procent tvořeny vzduchem.
Aby z těchto kuliček vznikla celistvá polystyrenová deska, je nutné nahnat směs do kovové formy.
„Z prostoru se pomocí vakuové pumpy vysaje vzduch, pak se otevřou klapky a forma si nasaje do celého svého objemu bílý materiál. Jakmile se tam pustí pára, kuličky se ještě mírně nafouknou, a přilepí se tak k sobě,“ popisuje Kudlička proces výroby.
Své produkty dodává modřický závod s asi stovkou zaměstnanců především do velkoobchodů. Další továrny má společnost Bachl ve Vimperku a Chomutově, roční obrat české pobočky firmy činí 1,5 miliardy korun.
Spotřeba pěnového polystyrenu v Česku vzrostla mezi lety 2000 a 2010 z necelých 19 tisíc na 60 tisíc tun ročně, poté stagnovala. V posledních dvou letech pak výrobci pozorují mírný pokles, který připisují nárůstu cen energií.
