Byl zklamaný. Dobře ví, že Olomouc měla na to, aby favorizované Pardubice, se kterými ve čtvrtfinálové sérii padla 0:4, potrápila víc. Putování extraligou tak pro jeho mančaft opět skončilo před branami semifinále, kam se Morávka nepodívala ani jednou od doby, co v roce 2014 postoupila z první ligy.
A že zástupci klubu před sezonou říkali, že za úspěch budou považovat i předkolo play off? S tím na houževnatého bojovníka nechoďte. „Já to beru jako zklamání, chtěl jsem hrát dál,“ neskrývá šestatřicetiletý Ondrušek. V letošní sezoně nastřádal 26 bodů.
I přes vyřazení ovšem nebudete sezonu hodnotit špatně, což?
Úspěch to je, když se podíváme na týmy, co skončily pod námi. Litvínov, Boleslav i Budějovice. Všechno to jsou silné týmy. Musíme si vážit toho, jak jsme skončili, ale čtvrtfinále tu už bylo. Myslím, že jsme měli na víc.
Osmička je pro Olomouc strop. Jak dál? Tomajko nad kádrem zatím nepřemýšlí |
Jak tedy Olomouc dostat dál než do čtvrtfinále?
Je to o penězích, základem asi bude mít širší tým. Sezona je dlouhá, ubývají síly, v závěru už chybí krok. Šířka kádru udělá spoustu. Když se podíváte, čtvrtá lajna Pardubic by kdekoliv jinde v extralize hrála druhou formaci.
Odborníci vám před sezonou přisuzovali boj o záchranu, vy jste ale do Vánoc byli v top čtyřce.
Těžili jsme z toho, že se nám povedl úvod. Vyhráli jsme několikrát v řadě. Když se to takto podaří, první čtvrtina soutěže uběhne hrozně rychle. Byli jsme v euforii, laufu. Sbírali jsme body i v zápasech, kde se nám nedařilo. Jenže pak přišel leden a únor. Dostali jsme se do krize, tam se to možná lámalo, protože jsme nakonec skončili osmí a chytli silné Pardubice.
Krize způsobená marodkou?
Jistě, byla, ale kdo se s tím nepotýkal? Je ale pravda, že nejsme úplně velkoklub, který má široký tým. Ale to patří ke sportu. Ani Hradec Králové nemá bůhvíjak široký kádr, trápila je marodka a uhráli čtvrtý flek.
Zklamaní hokejisté Olomouce po vyřazení 0:4 na zápasy s Pardubicemi.
Byla to letos jiná Mora bez kouče Zdeňka Motáka?
Každý trenér má svůj pohled na hru a snaží se prosadit si to své. Boris Žabka nás obránce tlačil do jiného systému. Byli jsme víc na puku, hráli jsme ofenzivněji, bylo to vidět. Ale zůstaly i věci od pana trenéra Motáka.
A bude jiná i teď? Hodně hráčům končí smlouva.
To k tomu patří. Doufám, že to znovu poskládáme co nejlépe, ale to je na vedení. Já jako kapitán žádné zákulisní informace nemám. A co se píše v médiích, víme.
Před sezonou jste říkal, jak vás už bolí přípravy. Hodně bolestivé muselo být i play off. Nasbíral jste spoustu bloků.
Samozřejmě, že to bolí. Nejhorší bývají vždycky rána. Po obědě už je to lepší. Dokud to jsou modřiny a není tam nic prasklé, vždy se to dá nějak rozhýbat, nebo si člověk vezme prášek a jde na to. To je holt hokej...
Splněná povinnost, Pardubice se poučily. Ale těžší soupeři teprve přijdou |
Ve středu jste v posledním zápase série s Dynamem prohrávali už 0:3 ale nadechli jste k obratu, chválil vás i soupeřův trenér. Nakonec to znovu bylo o gól.
Až moc jsme chtěli uspět, udělali jsme hrozně zbytečné chyby. Tím jsme si celý zápas zkomplikovali. Až po gólu na 0:3 to z nás spadlo, začali jsme hrát uvolněněji. Byli jsme na tom psychicky špatně, pak jsme dali branku a i celé publikum ožilo.
I předchozí zápasy byly vyrovnané. Porážky přicházely vždy až v závěru.
Samozřejmě nás to stálo i psychické síly. Soupeř byl vždy o ten gól lepší. V Pardubicích jsme dostali ťafku. Jenomže pak jsme se o víkendu dozvěděli o tragické nehodě mladého hokejisty, takže hokej šel stranou, nikdo ho neřešil. S Braňou Konrádem máme kluky ve stejném věku, hráli spolu hokej, znali jsme ho osobně. Před úterním zápasem nám to připomnělo fanouškovské choreo, bylo to silné.
